středa 29. ledna 2014

Velká výprava do Ameriky IV.

Připraveni? Začínáme!

Neděle byla druhým dnem na veletrhu a i kdybychom tam byly týden, tak asi nestihneme všechno prozkoumat. Nevěděla jsem, co bych potřebovala nutněji a Didi už přemýšlela, která banka ve Znojmě je nejhůře hlídaná :-)
Protože jsme holky šikovné a včera nám před nosem frnkly všechny tašky od Ranger, tak jsme se rozhodly, že musíme brzo vstávat, rychle se nasnídat a hurá na veletrh. No, tak je jasné, že se to lépe řekne než udělá... Vstaly jsme to jo, snídat rychle to nee, hezky jsme si to užívaly, opět byly mé oblíbené pancakes, půl litru javorového sirupu, opečený toust - ten jediný nebyl sladký. Vše co vypadalo jako houska bylo sladké a máslo bylo zásadně slané. Inu, jiný kraj jiný mrav.

Přestože jsme nikam nespěchaly, tak jsme to stihly :-) Asi proto, že byl začátek v devět a těm ostatním se nechtělo vstávat ještě více než nám. No máme ji! Tašku s vintage vzory. Alespoň bylo do čeho dávat letáčky. Katalogy by se nám nevešly do kufru. I když tady to vypadá, že Didi tam má všechny katalogy světa :-) To klame, měla tam kabelku.



úterý 28. ledna 2014

Project Life 8

Mám hotový rok 2013 ve svém albu, ale ještě jsem nezveřejnila všechny ukázky stránek, tak to napravím.
Nestíhám tvořit přesně po týdnech, události se malinko prolínají, ale koupě kabátu byla docela velká událost, takže té jsem věnovala "kus" stránky. Hlavně byla u kabátu nádherně barevná visačka, a když se tam nad tím zamyslím, vlastně jsem si ho koupila kvůli ní :-)


 Nechci slevu zadarmo, proto kabátek pořídila moje milá švagrová v Ostravě a bratr umělecky zabalil do tvaru hroudy. Jediné štěstí je, že se vůbec nekrčí.

pondělí 27. ledna 2014

Velká výprava do Ameriky III.

Jste připraveni? Jdeme na to :-)

Nastal den D! Den, na který jsme se moc těšily a vlastně (pro tu chvíli) hlavní důvod naší návštěvy Ameriky. Věděly jsme, že pokud chceme vidět to nejlepší, co světový scrapbookingový průmysl nabízí, jsme na tom nejsprávnějším místě. Veletrh CHA 2014 v Anaheimu byl před námi v plné své kráse. Sluníčko svítilo, bylo 20 stupňů, předpovědi o třeskuté zimě se nenaplnily.

Nevynechaly jsme tu výbornou, výživnou a velkou snídani, místo melounu byl ananas a konečně jsem našla normální mléko místo toho bez laktózy, pancakes vyměnili za teplé francouzské tousty - něco jako sladký toustový chleba obalený ve vajíčku a v kombinaci s javorovým sirupem si dáte, i když už vám slanina leze levým uchem :-)

Veletrh se konal v kongresovém centru kousek od hotelu, takže jsme nemusely spěchat. Dostaly jsme nějaké propagační materiály, když jsme si vyzvedávaly vstupenky, a mimo jiné tam byl seznam všech vystavovatelů a rozkreslené výstavní plochy. Zakroužkovala jsem si ty, které nutně musíme vidět. Konalo se to ve třech halách, a byla to opravdu největší scrapbooková výstava, na které jsem kdy byla. Perfektně zorganizovaná. Přišly jsme do centra a rozhodly jsme se pro vstup C. Čekaly jsme a pořadatelé se rozhodli, že otevřou jen vstup B, takže jsme se postranní chodbou přesunuly, ale tak dobře, že jsme byly úplně první!!! :-) Kdybychom se tam chtěly nacpat, tak to nedáme.


neděle 26. ledna 2014

Velká výprava do Ameriky II.

Nečekala jsem, že by si někdo chtěl brzy přečíst další díl našeho cestovatelského deníku s PrettyTravels, ale když jinak nedáte :-)

Náš první den na americkém kontinentu jsme se probudily do teplého krásného rána, vymetené nebe a luxusní počasí! Byly jsme připraveny na nejhorší katastrofální zmrzlou zimu dle předpovědi, protože před odjezdem jsme nic jiného ve všech zprávách v ČR neviděly a neslyšely, než že je všude metr sněhu, zmrzly i palmy a kdo neskáče a neběhá tak umrzne na místě. Přijely jsme ale do letního počasí...

Měly jsme ubytování i se snídaní, proto jsme vyrazily do víru amerického jídla. Já jsem se těšila na palačinky pancakes s javorovým sirupem a Didi na slaninku. Snídaně probíhala formou bufetu, dávaly jsme si  míchaná vajíčka, tu výbornou slaninu, speciální párečkové klobásky, ovoce a spoustu dalších zdravých ale nezajímavých věcí a samozřejmě čaj, kávu a vodu, kterou servírují ihned a samozřejmě má svou dávku ledu. Didi si o sobě myslela, že je závislá na kávičce, ale ujistila se, že jsem na tom hůře :-) Moc jí to emerické kafe nechutnalo, ale tak jako dalo se to vydržet, lepší než kofeinová abstinence, že. Jídlo bylo moc dobré, to znamená, že hodně kalorické, ale komu by to vadilo. Heslo na dovolené znělo - kdo nejí s námi, jí proti nám a musíme všechno ochutnat.

Fotku snídaně nemám, i když fotky jídla tvoří minimálně 10 % všech fotek z těch 5 000 :-) Kdybyste si chtěli zapisovat pravidla úspěšného cestovatele, tak tady jedno je: FOŤ HNED A NE AŽ TI TO UTEČE, ZMIZÍ NEBO AŽ PŮJDEŠ ZPÁTKY. To nefunguje, proto nakonec fotku snídaně nemáme, ale budeme na ni rády vzpomínat ... nebo slovy Cimrmana ... alespoň po nějaký čas :-)

Páteční den byl pohodový, program jsme měly až odpoledne, takže jsme se v klídku vydaly prozkoumat okolí. Opět chválím servis naší cestovní Didi kanceláře, protože hotel byl od již zmiňovaného Disneylandu asi 15 minut pěší chůze a započítala jsem do toho i čekání na přechodu (tam se musí čekat, protože v každém směru je pětiproudá silnice) a mé stálé fotící zastávky a chůze rychlosti CO NOHA NOHU MINE.
Dorazily jsme do centra všeho dění - Walt Disney je něco jako americké národní stříbro a poklad a všichni Američané minimálně jednou za život v Disneylandu byli. Nejsme Američanky, takže nám stačilo jen okouknout okolí a podívat se, kam ty davy míří...



pátek 24. ledna 2014

Velká výprava do Ameriky I.

Jak začít, když je těch zážitků tak hodně? :-) Asi nejlépe od začátku ... bylo nebylo ... dva roky zpátky jsme s Didi byly na veletrhu v Birminghamu. Moc se nám výlet líbil, tenkrát jsme se podívaly i do blízké slavné čokoládovny Cadbury. Bylo to místy dobrodružné, takže když veletrh skončil, bylo nám to líto a otázka byla - kam se podíváme příště? Volba byla jasná, CHA v Anaheimu. Cíl daleký, široký a i bystrozraký, protože cestujeme rády, ale na americkém kontinentu jsme ještě nebyly. Ale když se chce, tak všechno jde, jak říkal můj tatínek a my jsme se rozhodly, že letos v lednu do toho praštíme :-))
Naplánování cesty jsme svěřily cestovní kanceláři PrettyTravels s.r.o., která vám pomůže "vyrobit" dokonalou zážitkovou dovolenou na míru. Přiznám se dobrovolně, že jsem se víceméně vezla, protože paní majitelka cestovky byla dokonale připravená, vše fungovalo do posledního detailu, až jsem to někdy nechápala :-) Zodpovídala jsem jen otázky typu - a tam se chceš podívat? A tohle by Tě bavilo? ... no koho by to nebavilo :-)

Mé blogy budou cestovatelskými postřehy z cest, kterou jsme si neskutečně užily a třeba vás bude bavit si o tom něco přečíst. Didi galerie a příspěvky se budou týkat veletrhu, protože tam jsme byly obě jako doma. No, Didi doma a já v podnájmu :-)

Náš snový velevýlet začal odletem z Prahy v 8:45, kterému předcházelo několik vtipných situací. Z mnoha vyberu za sebe můj odjezd z Liberce v 5:00, u Turnova otočka zpátky pro nabíječku na foťák a v 5:45 opětovný odjezd z Liberce. To, že jsem den předem v 17:58 doběhla do banky a zjistila jsem, že mám blokovanou platební kartu, to už je informace jen tak, aby řeč nestála :-)
Takže ... sešly jsme se na letišti a hrozně jsme se těšily na všechno, co máme v plánu. Letadlo letělo na čas a naše fotománie začala. Didi se nerada fotí a nechce slyšet, že jí to na fotkách sluší, ale my víme, že sluší, takže sem vpašuji i nějaké její fotky :-)

První fotka ale patří letadlu. Je od letecké společnosti British Airways, se kterou jsme letěly do Londýna. Počasí nevlídné, ale to nás nijak neodradilo.



sobota 4. ledna 2014

Project life 7

Výroba deníčku - jak říkám svému Projectu Life mě hodně baví, je to jednodušší než tvořit třicítkové stránky - i když i ty samozřejmě mají své velké kouzlo. Deníček je takový nepřesný název, protože album je velké a těžké a přesto jsem si žádné album neprohlížela tak často :-)

Hotové dvoustrany



pondělí 30. prosince 2013

Project life 6

Díky vánočnímu volnu jsem dohnala Project Life a nejsem ve skluzu :-) Tím samozřejmě nechci naštvat všechny ty, kteří by rádi tvořili, ale nestíhají.

Vzhledem k tomu, že se mi moc nedaří být aktuální a hned vše zpracovat a taky si toho už moc nepamatuji :-), pořídila jsem si několik důležitých věcí pro zdárný průběh tvoření. Pořídila ... jedna věc - ta nejdůležitější - se asi přenesla na tajné scrapvlně a pořídila se sama. Ježíšek mi donesl neuvěřitelný kalendář od Šárky. Je to velikost A4 a bude viset na mé nástěnce a do každého dne si budu zapisovat krátkou poznámku, co se stalo a na co nesmím v PL zapomenout. Kalendář je nejen krásný, ale i praktický, takže Šári moc děkuji!!!!!


neděle 29. prosince 2013

Vánoční visačky

Olinka Helge i tento rok zorganizovala výměnu velkých visaček. Loni bylo téma Andělky a letos bylo tvoření vánoční. Vyráběly jsme 7 visaček a poslaly jsme je Oli, která je rozdělila do obálek a každá z nás měla předvánoční překvapení a kochání. A je to krása!


pondělí 23. prosince 2013

Šťastné a veselé

Chtěla bych popřát všem svým kamarádům, známým i těm, kteří sem tam nahlédnou na můj blog šťastné a veselé Vánoce, pohodu s rodinou a s vašimi blízkými, odpočiňte si, zapomeňte na chvíli na shon a prostě si to užijte. Nic nedělejte, jezte, pijte a "larvěte se" to je náš výraz pro nicnedělání u televize - larvíme se :-) Ani nevím, kde jsme na to přišli, a když to tak píšu, tak už si ani nepamatuju, kdy jsem si k té televizi lehla, takže je nejvyšší čas to napravit :-)

Krásné Vánoce přátelé!


neděle 15. prosince 2013

Receptář trochu jinak

Jitka je moje kamarádka, je to také sběratelka cukrů, i když v poslední době se soustředila na sladidla, která jsou menší, lehčí a je jich méně, takže se dobře sbírají :-) Doufám, že si to nepřečte, asi by nesouhlasila :-) Jitky dcera je pro změnu sběratelkou papírových kapesníčků. Sbírá ty balíčky po deseti kouscích a vlastně sbírá ty obrázky, které na balení jsou. No prostě ... svým způsobem jsme taková zajímavá skupina :-) No a proč tento úvod ... Jitky dcera miluje kravičky, krávy a kravky všeho druhu, proto dostane pod stromeček receptáře se skotem. Já ty výzvy prostě miluji :-)

Aladine má jednu úžasnou sadu malých dřevěných razítek krávy a ovce, bohužel se tato sada přestala vyrábět, ale ještě jsem stihla jednu ukořistit.


Desky ze šanonu mé dvorní dodavatelky Vonverky - děkuji Veru, jsem potáhla černým papírem a ozdobila jsem je i papírem červeným a přední desky jsem dozdobila razítky a nápisem. Receptáře měly být tři, každý na jiné dobroty. Uvnitř je 100 listů papírů s potiskem receptu - stačí je vyplnit. Vše jsem svázala zutterem a použila jsem černou spirálu. Velikost receptářů je A5 naležato.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...