Rok se s rokem sešel a Petra Tapeva se odvážně rozhodla uspořádat druhé setkání hoplk. Proč odvážně? My jsme se tak těšily, že jsme se tam nahrnuly jako velká voda a užívaly jsme si to všechno od začátku až do konce :-) Naštěstí je rybník Kukač mezi polem a lesem, poměrně daleko od civilizace, protože některé naše hovory byly více než hlasité a smích se nesl přes vodu do dáli, ale naštěstí to tvorům okoložijícím nevadilo. Aspoň teda nic neříkali :-) Protože už to nejdůležitější bylo napsáno například u Didi na blogu, přidám něco málo, co jinde možná neuvidíte. Jsou to ti tvorové, kteří s tichým údivem sledovali naše hoplkání. Zároveň můžete kouknout, jak krásně u Kukače je ....
Divočák byl schovaný a Tap nám ho ukázala až při odjezdu, aby se nám o něm nezdálo, abychom v noci v klidu spali :-)
Olinka Helge a Lenka Pampelína nám ukázaly, jak použít korálky, jak si vytvořit úúúúžasný scrapšperk a i my nešperkařky, jsme byly s výsledkem práce spokojené.
Co mě bavilo hodně, to bylo tvoření Kukač Journalu - výborný nápad Tap!!!! Bylo skvělé pozorovat, jak každá jinak přistupuje ke krabici zdánlivě nesourodých věcí, ze kterých jsme tvořily dvě stránky. Pilnější i více :-) Když pak vidíte, jak ze zbytků vznikne skvělé album, tak nějak nechápu, na co doma mám tolik úžasných věcí, když by mi úplně stačilo v mých scrapzačátcích požádat nějakou scrapženu o krabici zbytků a jsem vysmátá :-)
Malé vysvětlení k mé stránce .... Tap na jedné z prvních stránek vytvořila seznam účastnic, u každé byla poznámka, jak se ke Kukači dostane a představte si ... já jsem tam nebyla! Mám odjet nebo zůstat, když nejsem na seznamu? :-)) Vysvětluji si to tak, že jsme dovolenou trávili na jihu Čech, asi 10 km od Kukače, proto Tap neřešila můj příjezd, protože jsem tam už stejně skoro byla!
Ptáčci mají očička jako po požití lysohlávek, ale v krabici byly i tyto pidimidi tečky a využít se mělo vše :-)
Bylo to báječné, skvělé, ten pocit, že řeknete: ženy já potřebuju tu šablonu, Didi, seženeš ji, bez ní nemůžu žít!!! A všechny co jsou kolem souhlasně kývají hlavou a říkají, jak já ti rozumím, taky ji potřebujeme!!!! .... ne jako doma .... hmmm, skrepáč není to, co by nás zajímalo :-)
Ještě přidám společné foto a už teď se těším zase za rok na viděnou!!!!!
Mějte krásné léto!
Baví mě, jak skládáme mozaiku našeho úžasného setkání...dík za další úhel pohledu...ráda se budu vracet k tomuto příspěvku.
OdpovědětVymazatZase úplně jinak :-) Máš to moc hezky napsané. Těším se už na příští rok.
OdpovědětVymazatNapadalo mě tolik věcí, co bych do blogu ještě chtěla napsat...ale koukám, že jsem správně vsadila na myšlenku "však ony to napíšou ho(p)lky"... ;) Díky, že je na vás spoleh! Je prima mít jistotu, že další lidi přemýšlejí ne-li stejně, tedy aspoň hodně podobně.
OdpovědětVymazatMáš to moc hezky napsané! Moc se mi líbí, jak každá přidáte své postřehy. Díky moc!
OdpovědětVymazatSouhlasím, tak skvěle napsané, že mi stačí dát jen odkaz:o)))))
OdpovědětVymazat