neděle 2. června 2013

Cukrová burza v Naumburgu

Nejen tvořením živ je člověk :-) Živ je také sběrem, ale už nesbíráme jako v prapradobě, abychom nepadli hlady, ale sbíráme pro radost. No a ta naše cukrová skupina v Klubu sběratelů baleného cukru sbírá pro radost cukry všeho druhu. Každý rok v tuto dobu se koná burza německého klubu sběratelů, kterého jsem také členem a pokaždé je to v jiném městě. Tentokrát padla volba na město Naumburg kousek od Lipska, které má tolik historických budov a tak neuvěřitelné množství historických informací, že jsme to ani nezvládli vstřebat :-)

Tady vložím poznámku ... není nad to mít dobrou techniku. Zrcadlovka je skvělá věc, ale když si nastavíte expozici 3+ a zapomenete na to, tak po zobrazení v počítači vidíte pouze světlé fleky .... něco málo se naštěstí dalo zachránit, ale omluvte sníženou kvalitu obrazu ....



Ve čtvrtek jsme vyrazili z Liberce, v Litoměřicích jsme nabrali další dvojici sběratelů a už od začátku pršelo. Ubytovali jsme se v Naumburgu v hotelu a vyšli jsme si na prohlídku městečka. Dóm, který je nejvýznamnější památkou jsme nemohli minout a prohlédli jsme si to tam důkladně. Je to zajímavá stavba, chrámová loď má dva oltáře proti sobě a jsou tady zastoupeny všechny styly přes románský, gotický , baroko až po O2 na střeše :-)




Rozhledny a všechny věže jsou naše oblíbené, takže musíme vylézt všude, i když máme závratě :-) Nemohli jsme vynechat ani věž, kde se dá vystoupat až do 46-ti metrů. Chtěli jsme jít sami, ale bez průvodce to nešlo a my německy tak pozdravit a poděkovat, takže jsme si zvolili anglický výklad a byli jsme tam s průvodcem sami. Asi málo zájemců :-) Nejdříve jsem mu vysvětlila, že to nemusí přehánět s historickým výkladem, protože to by asi byla nuda, ale on byl skvělý a jeho německá srozumitelná angličtina byla pro mě úžasná a  tak jsme si to užili. Nasmáli jsme se, všechno nám vysvětlil a dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací. Tady zkoumáme jak vysychá smrkové dřevo :-)


Na tomto místě musím vložit jednu z těch hodně špatných fotek, protože jinou nemám, ale pro představu to musí být :-) Jako první bod programu v pátek (výlet do Freyburgu) byla projížďka kočárem, měli jsme jet lodí, ale už se hodně zvedla voda, tak jsme nemohli. Těšili jsme se na krásný kočár a byla to projížďka v tomto voze - žebřiňáku, kde nás sedělo 21 :-)) V tomto případě to ale ani nevadilo, protože jsme se aspoň vzájemně mohli zahřát :-)


Zmrzlí jak sobolí bobky jsme se zahřáli v restauraci u "šnitzlu" a těšili jsme se do sklípku u Červené Karkulky. Tak kočár nebyl kočár a je jasné, že ani sklípek nemohl být sklípkem :-) Překvapení bylo velké, když my zvyklí na malé moravské útulné sklípky jsme se ocitli tváří v tvář megafabrice na sekt, která se jmenuje podle červené zátky na láhvi Červená Karkulka :-)) Vyrábí 2 000 000 lahví vína ročně. Počkali jsme až skupina 110-ti turistů před námi projde s průvodcem a i my jsme šli dovnitř. Naše skupina měla jen 50 členů :-) Bylo to úžasné, je to teda věda, když se má vyrobit dobrý sekt, a že dobrý opravdu je jsme se mohli přesvědčit pri ochutnávce.




Do tohoto soudečku se vejde 160 000 lahví sektu.


 Růžové výborné :-)


Další naše cesta vedla okruhem po blízkém okolí, kde je nekonečně hradů. Toto byl Neuenburg, velmi zachovalý velký hrad.


Tato na pohled rozpadlá zřícenina ....


.... ukrývala moderní restauraci. Všechny památky, které jsme navštívili, byly dokonale udržované.


No a to by nešlo, abych se jen tak procházela a nenašla scrapbookový obchod :-) Měli tam vše pro tvoření a vzadu byl scrapráj s místem na kurzy a všechny možné pomůcky a mašinky, které si umíte představit. Paní neuměla anglicky ani slovo - to je v tom Německu zvláštní, že tam anglicky nemluví ani v recepci hotelu :-) - ale využila jsem v tomto počasí nezbytný deštník, který mám ze srazu v Satalicích a na něm nápis Žiju scrapbookem a paní prodavačka ihned pochopila :-)) Šlo to i beze slov a nechala mě si prohlédnout a osahat všechny ty nezbytnosti, které tam měla :-)


A konečně tady byla sobota a hlavní důvod, proč jsme tam vlastně jeli a to byla burza. Přinesli jsme si do sálu své cukry a cukrové série na výměnu a uložili je na místo s našimi jmény. Každý z nás si vždy přinese cukry, které má navíc, které nepotřebuje, ty vystaví na svůj stůl a jde si hledat k jiným sběratelům cukrové poklady, které ještě nemá. Mám spoustu krásných nových sérií a novinek, mám také krásnou sérii z Guatemaly.


Je to takový mumraj, když se vyměňuje a povídá a hledá a mění :-)


Bohužel nemám fotku, protože jsem neměla sebou foťák, ale potkala jsem tam paní, která dělala doprovod sběrateli z Holandska a cukry ji vůbec nezajímaly a ona si kreslila ... ale co si kreslila! Ona tam měla originál sešity Zentangle! :-) Svět je malý a tvořivé ženy se najdou všude. Jejím koníčkem je kaligrafie a spojuje to právě se vzory Zentangle. Vyměnili jsme si maily a určitě to nebylo naše poslední povídání.

Tady je naše česká skupina.



No a to je všechno ... Pršelo celé tři dny a voda byla všude, doufám, že to nebude horší, než to co jsme viděli a myslím na všechny, kteří bojují s velkou vodou. Ať jsou škody co nejmenší.





2 komentáře:

  1. ahoj
    náhodou som narazila na tvoj blog a vobec som nerozumela prispevku o cukrovej burze.
    Potom som pochopila, ze na burze sa menia male cukre do kavy....jeden cas som aj ja zbierala a mam ich plnu krabicu. Odfotim? Poslem foto?

    OdpovědětSmazat
  2. Ahoj, no tak to se prosím ozvi a určitě se domluvíme :-) Děkuji

    OdpovědětSmazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...