pátek 31. ledna 2014

Velká výprava do Ameriky V.


Jste zvědaví, kam si dnes vyrazíme? :-)

S veletrhem se nám loučit nechtělo, ale volání dálek bylo silnější. Poslední naše společná fotka z oficiálního webu CHA, vtipnému fotografovi jsme neunikly, lákal všechny na focení a fotil na tablet a rovnou fotky směroval na web. Mohly jsme si vzít něco málo na vylepšení našeho vzhledu, takže jsme to využily.





Den před odjezdem z Anaheimu se cestovní kancelář PrettyPapers postarala o náš odjezd do Las Vegas. Proč to píšu ... Didi zvedla telefon a na první dobrou dohodla odvoz z hotelu. Možná si řeknete, pche a jako co je na tom... zkoušeli jste volat v cizí zemi, v té zemi, kde všichni drmolí tak, že jim ani nerozumíte? Kde je předvolba, kterou ani nevíte jak použít :-) To si ale na Didi nikdo nepřijde, je prostě nejlepší! Zařídila to!
Nevím, zda jsme měly štěstí, jestli jsme se pohybovaly jen v turistických centrech, ale všechno co mělo vyjít tak vyšlo. Asi si začnu myslet, že štěstí přeje připraveným :-)

Vyšly jsme si na poslední snídani - fotka není, ale vzpomínky zůstanou, malinko nám to při pondělku kazila plná jídelna natěšených ukřičených dětí, které si udělaly výlet do Disneylandu, ale nakonec jsme si našly hezké místo, prohodily jsme pár slov (u mě doslova pár = 2) s dvěma ženami, které byly ubytovány ve stejném hotelu a vystavovaly na veletrhu, a každý den ráno jsme se u těch míchaných vajíček potkaly.

V Americe nefungovaly jen dvě věci. Jedna z nich byla výtah, který se uklízel zrovna v době, kdy jsme potřebovaly stihnout svozový autobus, který pro nás přijel k hotelu a druhou se dozvíte časem. Nakonec se to povedlo, dostaly jsme se do recepce, kde nás místní vrátný pozdravil, zeptal se kam míříme a poté co jsme mu to řekly, tak nás zavedl ke slečně, která byla řidičkou autobusu a už tam na nás čekala!!! Než jsme si vyřídily v recepci všechny formality, slečna odvezla kufry a my jsme jen nastoupily do busu jako dámy :-)
Autobus nás zavezl na malinké nádraží - spíše odjezdové místo. Jízdenky byly zakoupeny už z ČR, takže jsme jen vyměnily vytištěnou jízdenku za tu pravou.
Zajímavé bylo, že mezi Anaheimem a Las Vegas jezdí několik přepravních společností, ale cena je víceméně jednotná pro všechny, asi se domluvili :-) 68 dolarů.


Rozhodly jsme se pro autobus, protože cesta trvala 4 hodiny, to se dalo vydržet a těšily jsme se, že uvidíme tu pravou Ameriku.
Chvíli jsme čekaly na další pasažéry a řidič autobusu se mile vyptával odkud jsme, co děláme v USA, jak se máme, že nám přeje příjemnou cestu ... milý, zdvořilý ... a takových hovorů jsme absolvovaly za cestu po Americe mnoho. Když někdo slyšel, že se bavíme jiným jazykem, oslovil nás, zdvořile se prohodilo pár frází a hned si připadáte v té cizí zemi lépe. Možná jsme měly štěstí, jak jsem psala, my jsme navštívily víceméně pouze turistická centra, ale potkávaly jsme různé lidi a nikdy nebyl žádný problém.


Naše stewardka byla starší dáma, ale tak vtipnou osobu jste neviděli :-) S humorem sobě vlastním nám polopaticky popsala a přehrála, jak se otvírají dveře na záchod, jak máme objednat pití - pivo, limo, orange juice, coke a nesměli jsme říct mléko, jablkový džus nebo podobnou hovadinu, kterou neměla. Zdůrazňovala to tak vytrvale, že jsme se to naučili jako básničku a celý autobus nahlas předříkával, co si můžeme objednat a co nee :-) Hrála si s námi jako s malými dětmi, ale bylo vidět, že ji to baví a miluje lidi a svou práci. Nakonec řekla, že kdo poruší pravidla, tak má smůlu, že ona je původem z Ruska a zná metody ruské mafie :-) Zeptala se - kdo se mě bojí? Jsem pro každou srandu, takže jsem se přihlásila, ukázala na mě prstem a řekla, že dostanu všechno občerstvení 2x a bylo to tak :-)) Byla úžasná!!


Sotva jsme vyjeli z Anaheimu, vjeli jsme do pouště a moc života jsme tam už neviděly. Fotky jsem pořídila z autobusu, takže kvalita nic moc, ale lepší takové než žádné.


V půlce cesty bylo odpočívadlo. To bylo typické jako z amerického filmu. Mohli jsme si koupit občerstvení nebo si odskočit a pokračovali jsme dál. Potkali jsme tady našeho kámoše Zoltara - to je asi nějaký maskot, protože tyto automaty na předpověď budoucnosti jsou všude a kvůli našemu cestovatelskému deníku jsme ten dolar utratily a předpověď jsme si nechaly vytisknout :-)



Cesta rychle ubíhala, mohli jsme sledovat film, který bych si normálně nikdy nepustila, byl to jeden z těch Rychlých a zběsilých částkdovíkterá, ale originál hluboký hlas Vina Diesela ... no ženy, kurňa to je charisma. Jáááj už kvůli tomu se asi na ten film podívám znovu, protože to bylo tak blbé, až to byla hezká pohádka :-) Každý normální člověk by byl v tom filmu už 236x po smrti, ale ne tak tito hrdinové. Musíte si ale odmyslet nesmyslnost těchto scén - mojí oblíbenou se stala přestřelka s tankem na vysokém mostě, kde mezi oběma směry byla mezera jako kráva a tento hrdina skokem z auta přes ten šílený volný prostor mezi silnicemi zachránil v letu krásku, která letěla právě v tomto okamžiku z druhé strany, a do které se zamiloval. Bomba!!! Jedno oko nezůstalo suché a promiňte mi to přiznání, ale na konci jsem zatleskala :-)) To chci vidět znovu!


Uběhlo to jako voda a už se začaly objevovat domy a to bylo znamení, že se blíží civilizace. Stejně jako všechny dny našeho pobytu jsme měly štěstí na počasí, proto jsme si cestu užívaly, viděly jsme do dáli, jen tam temně nehučela Niagára.
Hurará byly jsme v největším hazardním městě a chtěly jsme si to užít plnými doušky. Jo i doslova, došlo na Margaritu :-)


Zastávky ve městě byly dvě, my jsme vystupovaly na té druhé, proto jsme díky tomu absolvovaly okružní jízdu po Las Vegas. Vystoupily jsme kousek od našeho hotelu a došly jsme pěšky. Hotel se jmenovat The D a bydlely jsme ve 28. patře a jedno tlačítko ve výtahu mělo označení Casino.


Las Vegas je jedinečné a o jeho historii si můžete přečíst tady  a stojí to za to, abyste si představili, o čem to město je. Je zajímavé, že pro mě je toto město symbolem hazardu a hazard tam zakázali :-) Ale peníze vládnou světem a zákaz byl zrušen.

Téměř ihned po příjezdu jsme se vrhly do víru města a šly jsme okouknout část, ve které jsme bydlely. Vegas se rozrůstá, takže kromě té hlavní hotelové a zábavní tepny se začíná tvořit další místo, kde byl právě náš hotel. Je to místo pro různá pouliční představení, je tady spousta umělců, kteří se živí přímo "na ulici". Celá tato dlouhá ulice byla krytá zajímavou konstrukcí a až večer jsme zjistily, že tato konstrukce je vlastně velkým plátnem, na kterém se promítají různá videa (to není přesné, je to nějaká kosmická technologie) a hraje u toho hudba. Nevím, jak je tato konstrukce dlouhá, zakrývá celou ulici, ale je to prostě monumentální. Všichni se na té ulici zastaví a koukají "do nebe" :-)



Na mnoha místech je automat, kde si můžete nechat na památku ozdobit minci v hodnotě 1 penny. Většinou si můžete vybrat z několika motivů typických pro dané turistické místo, vložíte do zásobníku dva čtvrťáky a právě 1 penny (bronzová mince) a automat tu malou minci rozválí a zároveň do ní vytlačí motiv. Dodnes nepoznám, která mince je která, to písmo na nich je tak pidi, že to prostě není vidět.


Z mnoha pouličních umělců vyberu skořápkáře :-)) Tak odtud tato móda přišla kdysi k nám.


Skvělý a zábavný byl kouzelník. Jeho doménou byla  létající cigareta, která vždy přistála v jeho ústech. Jak to dělal nevíme, ale nezajímalo nás to, užívaly jsme si to :-) Vyfotil se se mnou a tu cigaretu měl nějakým záhadným způsobem postavenou na nose :-)



Když se řekne Las Vegas, tak si představím strýčka Skrblíka, jak se mu protáčí v očích symboly pro dolary :-) Tady musíte hazardovat, i kdyby se vám nechtělo :-) V přízemí našeho hotelu bylo minimálně 1 000 hracích automatů, třasořitky tančily na hracích stolech a vábily hosty (třasořitka = spoře oděná slečna, trsající a lákající). Nějak jsme se na hazard nepřipravily, takže jsem nevyužila zkušenosti mého kolegy z práce, který kdysi řídil casino, a nevěděla jsem žádné důležité věci pro to, abych vyhrála! (Po návratu říkal, že mám být ráda, že bych tam musela mýt nádobí, abych si vydělala na cestu zpátky, protože bych prohrála i gatě). Dokonce jsme v hotelovém pokoji měly nějakou slevu na různé hry, ale bylo to moc složité :-) Skončily jsme u toho jednoduchého automatu, do kterého se strčil dolar, a když se sešly při zastavení 3 stejné symboly, tak krásně zacvrlikal. Utratily (prohrály) jsme společně asi 6 dolarů a raději jsme odešly, přece jen jsme soudné a nevěřily jsme možným pohádkovým výhrám.


To casino bylo mega, ale ještě jedno stejně velké bylo i ve druhém patře hotelu, kam jsme omylem vešly a nebylo cesty zpátky, jezdící schody byly jen jedním směrem, takže jsme celou tu hernu musely projít a ještě jeden dolar jsme prohrály :-)


Bylo to zážitků, ale už nám mírně začalo kručet v žaludku a bohužel jsme narazily na toto...


Sněz co můžeš :-) A ještě k tomu naše oblíbené sushi a krevetky ... zaplatily jsme na osobu asi 16 dolarů a vešly jsme do ráje. Stráááášně moc dobrot na jednom místě. Na co si vzpomenete, to tam měli. Tolik krevet najednou jsme asi ještě nesnědly. Teda do té doby, to se nám pak ještě minimálně jednou povedlo :-) No užívaly jsme si to, ochutnaly jsme spoustu věcí a třešinkou na dortu byla opět oblíbená Margarita. Nechala jsem se strhnout atmosférou a dala jsem si ji i já. Uááááááááá, to bylo něco :-)) Kyselina kyselá a k tomu ledová. V Anaheimu stála 7 dolarů a tady jen dolar, ale jako pardon, příště asi ani zadarmo :-) Toaleta nebyla součástí restaurace, takže jsme nevěděly, jestli se tam můžeme vrátit, když tento ráj opustíme, proto jsme jako dámy odešly právě včas :-)



Už by se do nás nic nevešlo a to jídlo nás tak unavilo, že jsme si přály jediné a to vlézt si do postele a připravit se na další úžasné zážitky. A musím říct, že ten další den byl opravdu jeden z nejúžasnějších na naší cestě.

Děkuji za trpělivost, pokud jste to dočetli až sem a těším se příště na čtenou :-)

Cestování zdar!

Vaše cestovatelky Didi a Iriska.

Pro 6. díl pokračování klikněte sem :-)

15 komentářů:

  1. Juj, to opravdu byly samé mega zážitky. Už se těším na pokračování...

    OdpovědětSmazat
  2. Zdar !!
    Už se teda nemůžu dočkat pokračování !!
    Pořád mi to přijde tak neuvěřitelné, že mě teď napadli Návštěvníci :-))

    OdpovědětSmazat
  3. Cestování zdar! Nádhera...hltám každé slovo...fotku! Těch světel...musela to být nádhera! A ty steaky! Aúúúú.
    Doufám, že vám Zoltar předpověděl, něco pěkného a šťastného ;-) Obdivuji vás za to cestování i to se domluvit a jsem ráda, že jste tak hodné a krásnou formou nám umíte ty svoje zážitky zprostředkovat, tak, jako bychom tam byly s vámi...díky. Je to fantazie!

    OdpovědětSmazat
  4. Cestování zdar popáté! Opět moc poutavě napsáno, nikdy se od toho povídání nemůžu odtrhnout. Vegas jste si, koukám, pěkně užily. All you can eat vám neskrývaně závidím, dala bych si... Jinak ty lisované mince se dají v těch automatech vyrobit i v Evropě, já už mám doma čtyři albíčka právě z USA i různých států Evropy (http://www.cz-milka.net/cestovani/lisovane-mince/ - už mám v "blbníčku" napsáno, že musím přefotit fotky, teď tam je prd vidět...). Tak zase příště, u šestého dílu, už se moc těším! ;-)

    OdpovědětSmazat
  5. Cestování zdar !!! Krásné počteníčko. Super fotky. těším se na každé další pokračování .... Díky :)

    OdpovědětSmazat
  6. Cestování zdar! Hltám každičké písmenko a moc se těším na další pokračování.

    OdpovědětSmazat
  7. Děkuji, jsem ráda, že si to čtete, a zpětně cestujete s námi. Když to píšu, tak jako bychom tam znovu byly.

    OdpovědětSmazat
  8. Těším se mooooc na další díl - "české scrapbookařky na výletě po emerických zážitcích :)" naprostá bomba, mám vždy při čtení husí kůži :)

    OdpovědětSmazat
  9. Opět krásné čtení, četla jsem to jedním dechem. Nádherné fotky a spousta super zážítků.
    Filmy rychle a zběsile já můžu.

    OdpovědětSmazat
  10. to se chce číst.. holky nádhera. moc se těším na další vyprávění.:))) jste prostě šoumenky.

    OdpovědětSmazat
  11. Holky to jsou světové zážitky, díky, že se o ně s námi dělíte! julima

    OdpovědětSmazat
  12. Cestování zdar! Krásné čtení, bavíš mě moc :-)

    OdpovědětSmazat
  13. Cestování zdar!!! Se zpožděním, ale dopadlo. :o) Bude scrapstránka se Zoltarovým věštěním? Ten autobus vypadá luxusně. Ten kdyby jezdil v našem okresu, snad bych i opět začala využívat MHD. :o)))) A ty jídelní fotky, ach, polkla jsem naprázdno a jdu si dát český řízek. Díky za krásné psaní.

    OdpovědětSmazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...