pondělí 17. února 2014

Velká výprava do Ameriky X.

Dnešní cestovací blog je desátý - jubilejní :-) Ale ještě stále nekončíme...

Krásný slunečný den v San Franciscu jsme si užily do poslední minuty. Jsem tak pozitivně naladěná, že bych asi ani nemohla napsat, že jsme si něco neužily, i kdyby to byla pravda :-) Ale všechno bylo prostě zalité sluncem.

Koupily jsme si městský pas samozřejmě za výhodnou cenu - to je trošku sport, protože když chcete, tak vždy nějaký ten kupón nebo slevu najdete. Takové informační středisko je přesně to místo, kde se to kupónovými knížečkami jen hemží. Byly tam slevy na vše možné a také na oblíbené koblížky. Ke každému počtu nakoupených smažených dobrot byla jedna káva zdarma. Nejsme troškařky (všimli jste si, jak ta krásná čeština nadržuje chlapům a jsou jen troškaři? Pche!), vybraly jsme si ten největší kýýýbl plný čerstvě usmažených díratých koblížků, které jsme si pocukrovaly, sedly jsme si na sluníčko a udělaly jsme si siestu.
Kávička byla dobrá, emerická, ale já mám blbý zvyk, že musím mít úplně plný hrnek, kelímek, kýbl, prostě jakoukoli nádobu, do které si kávu dělám, doplňuji mlékem, ale až úplně po okraj. Nechápu, že se někdo ochudí o ten jeden hlt a má kafe do poloplna. Jsem se sama pozorovala, jak si to kafe dám vždy plné, takže ten hrneček ani neodnesu a musím se k tomu hrnku na stole sklonit, upít a pak teprve odnést, abych to nevylila. Ale i kdybyste mě zabili, udělám to znovu :-))) Proč to píšu ... asi nebylo kafe, které bych si nevylila :-)) Sakra, zvyk je železná košile.




Mají na ty mini donuty síť obchůdků a Didi říkala, že je mají i v Anglii, kde si je ráda kupovala.


Přesladily jsme se dostatečně a bylo potřeba to zajíst něčím nejlépe rybím. V restauraci, kde jsme byly předešlý den, měli velký otevřený - říkejme tomu gril, kde kuchař před očima jídlachtivých připravoval dobroty. Tahle fotka nevalné kvality je zajímavá tím, že ta malá chudinka na ohni je losos, který se chystal do housky pro Didi. Taková rychlá svača.
  

Kochněte se, jaké dobroty tam měli.


Jedna z řady "zbytečných" fotek, ale ten ptáček tam byl tak hezky naaranžovaný. A byl úplně živý.



Zjstila jsem, že tam mají všechny sladkosti v sudech, takže to asi neprodávají na kila, ale na sudy. To bude asi nová měrná jednotka pro bonbóny. Dobrý den, dala bych si půl sudu těch větrových :-)


Ve všech velkých městech a dokonce i v Praze jezdí tyto otevřené autobusy Hop on hop off. Většinou jezdí jeden vohlídkový okruh, můžete kdekoli nastoupit a kdekoli znovu vystoupit a tímto způsobem si prohlédnete všechna ta turisticky zajímavá místa, nic vám neuteče.
Nahrála nám náhoda, vybraly jsme si bus, který jel napůl plný a poštěstilo se mi si sednout hned na první místo nahoře, takže pro fotografa nejlepší místo! Didi zůstala dole, ale pak jí to nedalo a přišla nahoru.
Průvodkyní nám byla sympatická černoška, která měla mikrofon, a vše, co jsme viděly, komentovala a pořád říkala nějaké "džouky" a měla nakažlivý smích :-)



Všechny fotky jsem fotila z jedoucího autobusu, takže to není jako ze stativu, ale komu to vadí ať se přihlásí. Plha se hlásí? :-) Pár fotek, z přístavu a z centra San Francisca....





V San Franciscu bydlí největší komunita Číňanů mimo území Číny. Zničehožnic vjedete do čínských ulic, to je jako mávnutím kouzelného proutku. Je to tady úplně jiný svět a také jedna z atrakcí města. Je pravda, že obyvatelstvo je tady už hodně promíchané a mnoho Američanů zde žíjících má typicky čínské rysy. Ale tady je to všechno tak benevolentní, že to vůbec nikdo neřeší, protože řešit není co.




Tohle byl úžasný mišmaš.


V dáli vidíte tunel a za tím tunelem jako když utne, ani jeden číňanský znak už neuvidíte.




Velmi oblíbená atrakce v SF. Je to tramvaj cable car, jezdí po pár ulicích, které mají neuvěřitelný sklon a každý vůz má svého průvodčího a řidiče. Jízdné se vybírá na místě. Představa z romantického filmu, že si naskočítě za jízdy je úplně od věci :-) To nejde ani zkusit.







Projížďka pokračovala čtvrtí, kde všude byly tyto krásné domy ve staroanglickém stylu. Podobné domy jsou i ve městě, ale tady jsou více koncentrované.



Jsem si vždy myslela, že jen v České republice je možné mít modrý dům vedle ostře zeleného, červeného nebo jinak barevného, trochu jako v cirkuse, ale koukejte i tady :-) 


Tohle je známá ulice barevných krásek. Jestli se vám zdá, že jsou ty fotky nakřivo, tak to není chyba fotografa, tam jsou ty ulice tak příkré. Jedna z ulic byla dokonce tak příkrá, že ji museli přebudovat do tvaru serpentin (ha, v tomhle slově se opravdu píše měkké i) a stala se tak další atrakcí města.



V tomto domě nežil Jára Cimrman ale Jimi Hendrix.


Za touto čtvrtí se rozléhá obrovský udržovaný park, kde je možné si zajezdit i na kole. Když budete hodní, tak vám prozradí trasy, kterými objedete SF, aniž byste jeli do kopce. Vzhledem ke kopcovitému terénu je to rada nad zlato :-)


Jsou tady skleníky ...


... nádherně upravené plochy...

 ... palmy...

... zajímavá zákoutí, každý si najde své oblíbené místo a viděly jsme tady spoustu lidí, takže je park hodně navštěvovaný.


Dost bylo parku :-) Tady tato cedule nám napovídá, že jen co projedeme ten tunel, tak konečně uvidíme našeho zlatého miláčka. Podobný pocit jsme měla v Paříži, když jsem poprvé viděla Eiffelovu věž ...


Dobrý den! Seznamte se. Golden Gate Bridge... jsem krásný, úžasný a jsem tu pro vás.


Pokud by vyšel původní záměr stavitelů a most by byl zlatý, tak by to asi nebylo ono :-) Takhle s tou základovkou je to mnohem lepší! Pracovníci při natírání spotřebují nekonečně barvy, a když na jednom konci skončí, tak mohou na tom druhém začít, protože se akorát sejde rok s rokem. Natírá se to ručně a chvilku to trvá :-)


Před mostem je prodejna suvenýrů a je tady možné zjistit vše o historii mostu. Koupily jsme si pohlednice a i tady měli takovou, kterou si může koupit jen ten, kdo přejde most pěšky ... no tak třeba si ji koupíme příště :-)




Most...

Most a já...


Most...


Dostatečně jsme se vynadívaly, vyfotily a nastala ta pravá chvíle seznámit se s Igorem :-) Náš Hop semtam končil první část trasy před mostem a na druhou stranu jel další autobus a právě jeho řidič se jmenoval Igor a byl původem z Moldávie. Ptal se nás odkud jsme, tak jsme to prozradily a on se hned ptal na Gotta a Vondráčkovou, prý miluje Prahu, že je to pro něj po Budapešti nejkrásnější město na světě. Zanotovali jsme si Dlouháááá noc .... no vlastně jen já, Didi se nenápadně ohlížela, jestli to někoho nepohoršilo. Igor byl sympoš, celou cestu nám vyprávěl zajímavosti o zlatém krasavci - a nemyslel Karla Gotta :-)
Bylo možné fotit i z busu, takže jsem to samozřejmě využila. Byla to boží jízda!!! Jako z filmu.


Na druhé straně je odpočívadlo, kde nám pan řidič zastavil a nechal nás vyfotit se a pokochat se okolím. Bohužel se už pomalu stmívalo, takže fotící podmínky už nebyly nejlepší.





To se neofotí :-)


Na druhé straně je zase jiné San Francisco. Jsou tady výletní domečky, jezdí sem asi na chalupu :-)



Projely jsme si to okružní jízdou a zase jsme se po mostě vrátily zpátky na místo nástupu a Igorovi jsme slíbily, že budeme pozdravovat Prahu.

Pro představu z čeho je ten most postavený.



Stavitelem mostu byl Joseph Strauss a má zde památeční sochu.


Dalším zajímavým památníkem je deska z kostek, na kterých se podle toho, jak jdete kolem mění obraz. Není to úplně ono, když je to nafocené, ale předpokládám, že než si to prohlédnete osobně, že bude tato série dostačující.





Poslední pohled na miláčka a šupšup zpátky do centra San Francisca. Cestou jsme ještě projely kolem muzea Walta Disneyho, ale byla už tma, takže fotky z jedoucího autobusu, kdy nám vítr ofukoval tváře, nejsou skoro použitelné.


Busem hopíkem jsme se vrátily na Pier 39, kde jsme si naplánovaly dobrou večeři u našeho oblíbence Bubby. Na toaletách měli zajímavé umyvadlo. Zleva - mýdlo, voda a sušič. Vše v jednom :-)


Něco malého jsme si koupily v trestaneckém obchodě.


Ovšem tohle byl výborný obchod. Měli tady kytary podepsané těmi největšími hvězdami. Bylo možné je koupit, ale opovídala tomu i cena. Ale pro oko to bylo úžasné. Pan majitel dovolil focení.




Koupily jsme si ten městský pas a v něm bylo několik atrakcí, které jsme měly v plánu navštívit a jedna z atrakcí byla pro nás nerozluštitelná - cosi 7D. Kdo to kdy viděl, já teda nee. Maximálně 3D :-)
Tož ale vážení, to jsme se pobavily :-)) Nevědouce do čeho jdeme jsme tam vlezly vlastně náhodou, protože jsme šly do té restaurace a tohle bylo hned vedle a podle toho 7D jsme zjistily, že to máme na vstupence. Nikdo tam nebyl, tak jsme vešly, ukázaly jsme lupeny a pán nás dovedl do takového menšího sálu, kde byly žluté sedačky. Vybral nám film a říká, musíte se připásat a pistoli!!!!! máte po pravé straně. Jako na co pistoli??? Byla to nějaká laserová "pistole", kterou jsme měly střílet roboty a cosi zachraňovat. Pán říkal, že máme střílet hvězdy ...koukaly jsme celkem nechápavě, vo co go ... pak se zhaslo a rozjela se zábava :-))) To kino nás vtáhlo do děje, bylo to, jako bychom byly mezi roboty, střílely jsme jak o život, ničily jsme ty postavy, sedačka se s námi kymácela, bylo to jako doopravdy, ječely jsme jak protržené, hrozně jsme se řehtaly, protože jsme vůůůůbec nevěděly co se děje. Hustýýýýý.
Cituji Didi "Zažila jsem toho v životě spoustu a doooooost jsem se v životě zasmála. Ale takhle ještě nikdy" :-)
Měly jsme úplně vyřvané hlasivky, jak jsme si jak malé holky užily zábavu pro děti a pán nám moc děkoval ... za co?... oni tam totiž u vchodu měli obrazovky a na ty obrazovky online pouštěli nás, jak tam jak kozy štráfaté blbneme a řveme :-)) Zvláště pochválil Didi, že udělala této atrakci výbornou reklamu, ječela ukázkově a chtěl ji zaměstnat :-))
Jak to bylo nečekané, tak to bylo prostě dokonalé. I když to byl slabý odvar proti holywoodským studiím, ale tam jsme to už čekaly.



Našly jsme i zrcadlové bludiště, tak jsme si ho prošly, když už jsme měly tu vstupenku.


Oblíbená forestgump lavička, no nevyfoťte se :-)


Didi si dala něco zelenomodrého, prý mňamka, tak já jí to věřím.


Můj oblíbený koktejl s nasekaným ledem a jahodama byl tak hustý, že tam to brčko stálo.


Na kuponovou knížku jsme k večeři dostaly jeden předkrm navíc, ale všechno bylo vynikající. Tohle jsou zapečené žampiony s krabím masem. A věřte tomu, že to nebyly mleté krabí tyčinky :-)




Měly jsme několik příležitostí k ochutnávce krevet. Tyto byly bezkonkurenční!!! A vidíte ten podkladový papír? :-) Líná huba holé neštěstí ... no mám jich doma několik :-)


Naplnily jsme si prázdné žaludky, moc jsme si pochutnaly a je zajímavé, jak nás všichni varovali před velkými porcemi jídla, ale nezdálo se mi, že by to nějak přeháněli. Bylo to jako u nás. Jen v akci sněz co můžeš to bylo skoro nelidské :-))

Byl už pozdní večer, vydaly jsme se na cestu zpátky do našeho zájezdního hostince a zvolily jsme cestu tramvají. Bylo už asi hodně pozdě, takže si představte, že když je lístek na hodinu a půl a vy nastoupíte třeba hodinu před koncem pracovní doby tramvaje, tak už byste neužili celý lístek, tak jedete zadarmo. Milé. Nečekané. Americké.

Byl to opět úžasný den naplněný skvělými zážitky. Jeden střídal druhý a bylo to amazing, great and beautiful :-) Už jsme si říkaly, že nic lepšího nezažijeme ... a věřte, že nebyl všem dobrodružstvím konec. Takovou zážitkovou dovolenou jsem nikdy neabsolvovala a rozhodně si to chci ještě někdy zopakovat. A nebojte, určitě bych vám o tom napsala :-)

Pro dnešek dobrou s kobrou, cestování zdar, děkujeme, že si čtete naše zážitky a užíváte si to společně s námi.

Vaše cestovatelky Didi a Iriska.

Pro 11. díl pokračování klikněte sem :-)

13 komentářů:

  1. Tak to je škoda, že někdo nenatočil tu vaši zběsilou jízdu :-) ale úplně si Vás dovedu živě představit :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Užuž sem se chystala do pelechu, ale tohle si nemůžu nechat ujít. Parádní počteníčko na dobrou noc. Jen ty fotky jídel mi zas daly. Snad mi v noci nebude kručet v bříšku. Příště to našťouchej do drátů a pošli expres. Ať taky můžem ochutnat.
    Cestování zdar, zdar, zdar! ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Bože já dostala hlad! Asi si dám kousek štrůdlu, abych vám nezáviděla ty pochoutky. No to tedy musel být zážitek na 7D atrakci. Je škoda, že nemáte žádnou fotku z toho jak tam dovádíte. Nebo ano?
    Už se moc těším na další story.

    OdpovědětVymazat
  4. :)))))))))) babyyyyy...sa tu chichocem a predstavujem si vas na tych zltych sedackach....ako tam kricite a bavite sa :)

    OdpovědětVymazat
  5. Cestování zdar podesáté! Jaj, tohle bylo dlooouhééé, budu si to muset přečíst ještě jednou aby mi nic neuniklo :-) O Lombard Street v průvodci psali, že prý tam byl velký provoz, takže se tamní obyvatelé rozhodli silnici přebudovat, aby tam byl větší klid, no a stala se z ní taková atrakce... :-D Ale to jídlo, no, souhlasím, dostala jsem strašný hlad... :-D

    OdpovědětVymazat
  6. Krásné počteníčko k odpolední kávičce...Míla Voborníková

    OdpovědětVymazat
  7. Sotva jsem přiklusala z práce, hned pustit PC "co kdyby" a vono jo :-))) , hurá!, kručí mi hlady v břiše, ale nemůžu si jít kuchtit oběd, dokud nemám dočteno. Další parádní den vámi v SF, užívám si to a těším se na další :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Tak ono zkusit naskočit do tramvaje teda jde, to jako ne že nééé :-) Ale ten výsledek .-))))) Ale sranda byla, jsem celá, viděla to jen Iriska, takže ok :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Parádička! Muselo to stát za to...úplně vás vidím...hned bych šla střílet a ječet s váma :-)))

    OdpovědětVymazat
  10. Super Irenko, Ty jsi opravdová spisovatelka, zapisovatelka a fotografka,..Je to příjemné počteníčko, vtipné a z těch obrázků mám takový hlad, že jdu raději chrnět...... Takže : " Cestování - ZDAR!!!!!! "

    OdpovědětVymazat
  11. 10krát CESTOVÁNÍ ZDAR....jedním dechem přečteno všech deset dílů najednou. Vtipné, parádní počteníčko. Těším se na další vaše zážitky. Mirča

    OdpovědětVymazat
  12. Wow, to zas bylo počteníčko, amazing, great and beautiful :-). A stejně jako Verunku mě napadlo, škoda, že vás nenatočili. :-D Fotky jsou skvělé.

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...