pondělí 24. února 2014

Velká výprava do Ameriky XI.

Ještě stále nekončíme s naší cestou, proto ani nemůže skončit mé vyprávění. Tak se hezky posaďte, milé děti, a čtěte ...

V San Franciscu je tolik věcí k vidění, že bychom to za jeden den nemohly stihnout, proto jsme si naplánovaly ještě půl den před odletem do Los Angeles.

Náš městský pas byl přímo nacpaný různými možnostmi jak poznat SF, že jsem si řekly, že musíme brzy vstávat a nejpozději v osm opustit hotel s tím, že budeme mít zabaleno. Činnost balení nám už nedělala žádný problém, byla to trochu kočovná dovolená, proto nám to šlo šup šup raz dva... tři.

Snídaně byla klasická emerická, tousty, šunka, sýr, muffiny, káva, džus a jiné dobroty a mnohem zajímavější než to jídlo byla tentokrát naše spolupřísedící. Starší paní, která se ve svém volném důchodcovském čase věnuje cestování. No není to krásné? To je můj cíl. Až nebudu muset chodit do práce, budu chtít cestovat. Paní byla hodně kamarádská, všechno jsme se o ní dozvěděly. Mimo jiné nás pozvala na Honolulu, až někdy pojedeme kolem, můžeme se ubytovat :-) A to se vyplatí :-) Ale víte jak, člověk nikdy neví, kam ho vítr zanese.

Tak znovu... bylo osm hodin ráno, vyrazily jsme na tramvaj, abychom se mohly svézt tramvají. To vysvětlím :-) Potřebovaly jsme se dostat na místo, odkud jezdí cable car, ta slavná a úžasná tramvaj do kopce.
Dojely jsme na místo, odkud tramvaj vyjížděla a využily jsme prázdný vůz, abychom se vyfotily. Bohužel nemám tu nejlepší fotku s Didi, to se mi v záchvatu smíchu nepovedlo. Ta tyč, které se držím je pro šikovné pasažéry, kteří by možná dokázali naskočit za jízdy a za tu tyč se přidržet. Didi to asi viděla ve filmu :-) Rozběhla se, ladně naskočila a kolem té tyče se obtočila jako pooldance tanečnice, ale taková, která prožila noc na bujaré párty. No jako z komedie :-) Vyvarovala jsem se podobných rychlých pohybů a normáááálně jsem si zapózovala :-) Ale třeba tam měli městskou kameru a Didi pokus natočili ...




Zajímavá je cena za jednu jízdu. Je to 6 dolarů a není v tom zpáteční jízdenka, takže jsme si musely koupit dvě - tam a zpátky, ale za tu atmosféru to určitě stálo. Vyfotila jsem pár fotek cestou a i teď stále žasnu nad barevností SF ve smyslu množství různých architektonických stylů na malém prostoru. Kupodivu vše dokonale ladí.







Součástí pasu byla i projížďka lodí, což jsme nemohly vynechat, proto jsme se vydaly svižným krokem k vodě. Tak zase až tak svižné to nebylo, Didi řekla, že má dovolenou a honit se nebude :-) Došly jsme tedy v klídku na molo, kde kotvila naše loď a uvědomily jsme si, že opět slyšíme ty zvuky co každý den ... původně jsem si myslela, že jsou to rackové ... prd ... nebyli to ptáci .... byli to tito miláčkové! Jedna z největších atrakcí San Francisca a my jsme je potkali až poslední den. Mořští lvi - sea lions alias lachtani.



Vybudovali jim dřevěné pontony, kde se vyhřívají na sluníčku, spí, pošťuchují se a hlavně tam mají přístup na volné moře, takže je nic neomezuje. Lidé jim nevadí, na projíždějící lodě si zvykli a turisté je milují!!! My jsme se zamilovaly na první pohled!!!


Vypluli jsme na volné moře a vydali jsme se k tomu našemu oblíbenému Golden Gate mostu. Užily jsme si úplně jiný pohled na most z lodi a ještě více jsme obdivovaly všechny, kdo most stavěli.



Hodně foukal vítr, loď jela poměrně rychle, takže nebylo slyšet vlastního slova, proto si jen prohlížejte fotky, stejně byste neslyšeli, co říkám :-)






Didi zůstala na horní palubě a já jsem se vydala dolů mezi ostatní nažhavené fotografy a bylo vtipné, jak jsme si vzájemně vyměňovali foťáky a pózovali jsme s mostem :-) Tady nepadlo jediné slovo, všechno jsme jasně pochopili a vzájemně se vyfotili :-)



Projeli jsme kolem ostrova a ještě jednou jsme si prohlédli Alcatraz a klidně bych tam mohla na okružní plavbu jezdit každý den, to se neokouká.



Pronásledovala nás tato nákladní loď a nechápu, že byla rychlejší a nakonec vyhrála a předehnala nás. Mohla jsem vyfotit jen její záď :-)


Projely jsme se doslova na čerstvém mořském vzduchu a byl čas na další atrakci a tou bylo akvárium. Bylo to takové malé místní akvárko, ale nám se líbilo. Přesně zapadalo na našich plánů, prohlídka trvala asi půl hodiny a to bylo akorát, abychom všechno stihly.


Hlavní atrakcí byla mořská vydra, která měla uvnitř nádherné prostorné ... ha ... co to bylo? Akvárium nee, terárium ... no nevím, prostě 3 + 1 :-)



Byly tam krásně nasvícené expozice, proto byly i tyto medúzy úžasné na pohled a jak se tam hezky vznášely...


Akvárium bylo určeno hlavně dětem, takže přesně pro mě :-) Měli tam i takový mělký bazén, kde plavali malí žraloci a bylo možné se jich dotýkat. 


Mají hrubou kůži jako hodně hrubý pilník na nehty, ale teda hodně hrubý. Není to nepříjemné, ale voda byla pěkně ledová a než se Didi povedlo nafotit skrzeva vodu toho žraloka, kterého hladím, tak se má končetina proměnila v kostku ledu. Jsem si mohla stylově chladit nápoje :-)


 Tohle bylo vtipné, po osahání zvířatek bylo nutné si dezinfikovat ručičky milé děti, paní učitelka na to dohlížela. Taky nechápete, co? :-)


Bylo možné si osahat i různé hvězdice a mořské sasanky, je to zajímavá zkušenost, ne že bych si jich při potápění v moři neosahala dost, ale tady ve velkoměstě to byl zážitek.


A jako jezinky ... jen jeden prstíček strčíme a hned zase půjdeme!


Ten velký vydří "výběh" měl prosklené stěny, které nešly "profotit" skrz, ale já tu vydru vidím, tak doufám, že vy taky.


 Na konci jsme si koupily nějaké suvenýry a Didi odložila mořskou pannu, kterou by Emička určitě nikdy nepotřebovala. Nakonec se ukázalo, že kufr plný různých výrobků s Minnie mouse slečnou byl fajn, ale Emička přece chtěla tu mořskou pannu :-) I když o ní nikdy nemluvila :-)) Asi tam byla tajně s námi.

Prošly jsme si opět Pier 39 a hned za kolotočem jsme zahnuly, nutně jsme potřebovaly vidět zblízka ty tulící se miláčky.



Na tohle byste se mohli dívat celé hodiny. Je to uklidňující, krásná podívaná na tyto krasavce. Je pravda, že smrdí velmi, vydávají zajímavé zvuky, ale jsou krásní. Pošťuchují se, vyvalují se, jeden by jim ten život snad i záviděl :-) 




Nemohly jsme se od nich odtrhnout, ale bylo nutné si zaplnit kručící bříška. Sakra práce, kdy si konečně dáme ten hamburger??? Nejlépe hned!


Skoro to vypadá, že se mnou Didi nebyla, ale ona se nechce moc fotit, takže to vypadá jako můj soukromý výlet :-) Tady aspoň jedna fotka z fast foodu.


Nóóó jo, byl to on! Pravý emerický hambáč, hranolky a cola. Jajaj, není to vůbec zdravé, výživné hodnoty jdou do mínusu, zdravovědný tam byl možná ten zelený list, ale sakra, bylo to mňam :-)



Didi si dala smažené kalamáry a hranolky a taky to měla moc dobré!

Pomalu se blížil náš odjezd z nejkrásnějšího města, kde jsme dosud byly, proto jsme nakoupily pár suvenýrů, Didi pro Emičku krásné tričko, které mělo černobílý obrázek a na světle se ten obrázek sám od sebe probarvil. Doplnily jsme zásobu pohlednic a vyrazily jsme na tramvaj. Měly jsme to krásně vypočítané, kufry v našem hostinci připravené a odvoz na letiště zajištěný. Klapalo to jak na drátkách, to se dalo čekat, takže jsme se vydaly směr tramvaj a v tom jsme potkaly autobus Hop on hop off a v něm jako řidič nebyl nikdo jiný, než náš kamarád Igor :-) To bylo tak úžasné, že v tak velkém městě potkáme někoho, koho známe, že jsme mávaly jak o život a Igor vypadal jako správný Američan a dělal, že je rád, že nás vidí :-)

Došly jsme na zastávku tramvaje. Je to dokonalý systém. Na zastávce je display, na něm podle GPS vidíte, kde je tramvaj a kdy přijede, takže super extra ... jen se nesmí stát, že když uplyne doba intervalu, naskočí další v tomto případě 20-ti minutový interval a tramvaj nikde ... po půlhodině na zastávce jsme mírně znervózněly, protože bychom nemusely stihnout letadlo, proto jsme vzdaly hromadný dopravní prostředek a vydaly jsme se směr taxi. Raději jsme to neriskovaly a za 15 dolarů jsme dojely na čas. Mají tam hodně jednosměrných ulic, takže taxi jelo na první pohled nesmyslně, ale dobře to dopadlo :-)

Vzaly jsme si kufry, zamávaly jsme paní domácí a hurá směr letiště. Tady to bylo docela vtipné, protože shuttle (kyvadlová doprava) pán nás zavezl přímo před terminál odkud jsme letěly a tam měli hned venku natažený červený koberec, po kterém jsme přišly k letuškám (stále venku) a odevzdaly jsme kufry. Amerikááá :-) A pozoooor, zbyl nám čas na kávičku.

V letadle jsme měly místa u okna, mohla jsem něco malého nafotit. San Francisco z nebe...


... je to krása...

... jásáme...


... a pomalu se blížíme k Los Angeles, které je největším městem, které jsem viděla na vlastní oko. Pohled z letadla hovoří za vše... už se stmívalo, ale vidět to je :-)

  
Tady je vidět na kopci ten slavný název HOLLYWOOD, když se teda hodně dobře podíváte.



Kam až oko dohlédne, samé domy, město jako kráva. I když teda kráva není nikterak velký živočich :-)



V Los Angeles jsme už byly podruhé, znaly jsme to tady :-), opět jsme si objednaly shuttle - tohle dokonale funguje, není třeba nic jiného shánět, dostanete se za předem stanovenou cenu až na místo.
Nasedly jsem s dalšími pasažéry do auta a pan řidič nás zřejmě chtěl připravit na zážitky v Universal Studiu... jel s námi jako by nás ukradl, jak se mi nedělá špatně v autě, tak jsme si začala hledat blicí pytlíček, a jen pro představu té vzdálenosti ... jely jsme tím autem cca hodinu a deset minut až na místo, takže mě to utvrdilo v tom, že my bychom to půjčeným autem jely až do rána.
Pan řidič zastavil před našim motelem, vyndal nám kufry a chtěl zaplatit cash, i když jsem to měla v plánu zaplatit kartou. Už měl v ruce svou vizitku, abychom mu zavolali, až pojedeme zpátky a to není nic na mě, zaplatila jsem to na prkno, ale nedala jsem žádný tip - spropitné, protože to bylo na hranici únosnosti a pan řidič si to vzal k srdci, řádně se urazil a tu vizitku před námi hodil do koše :-)

Měly jsme ubytování asi 152 metrů od slavné ulice Hollywood boulevard, ta cestovka PrettyTravels prostě vymyslela vše dokonale! Motel vypadal stejně jako hotel, nebyl v tom rozdíl, hlavní byla ta malinká vzdálenost od toho nejslavnějšího v Hollywoodu.

Další den jsme měly v plánu návštěvu filmových studií, proto jsme se na vlastní nohy šly přesvědčit, jak dlouho bude trvat cesta na metro - všimněte si, že metro je metro, takže jako doma.
Byla už tma, užívaly jsme si osvětlené ulice plné lidí - spíše mládeže a zkoumaly jsme hvězdy na chodníku se slavnými jmény. Byly jsme v Hollywoodu!!! Uáááá!!!



Cestu jsme si natrénovaly, bylo to opravdu hodně blízko, ale došly jsme jen k této stanici metra a dál už ne.


Představte si, že i v Emerice mají fronty. Tahle byla na vstup do nějakého klubu, ale byla tam opravdu jen samá mládež, vyloženě jsme jim kazily věkový průměr.


Byly jsme už celkem znavené z našich zážitků, chyběla už jen ta jídelní tečka a co si dát jiného, než pravého nefalšovaného horkého psa :-) Můj hot dog byl takový na chudobě. Krůtí páras s přílohou...


 ... Didi si ten svůj mnohem více přizdobila. Ten papír, ve kterém to bylo zabalené byl prostě stylový :-)


 A tady poslední fotka dnešního cestovního deníčku, náhled do hotdogového bistra. Bylo to ... ale jo, bylo to dobré.


Vrátily jsme se do motelu, zmákly jsme nutnou večerní hygošku a už jsme skoro spaly ve stoje. Naštěstí tam byly ty široké postele, takže jsme si rovnou lehly.

Příště si vyrazíme do filmových studií .... pokud jsem si myslela, že už jsme zažily všechno, tak to skoro nejlepší nás teprve čekalo :-) Ale to až příště.

Děkujeme všem, že sledujete naše cestovatelské zážitky, cestování zdar a příště na psanou!


Vaše cestovatelky Didi a Iriska.

Pro 12.díl pokračování klikněte sem :-)

14 komentářů:

  1. Cestování zdar. Opět jsem si krásně početla.

    OdpovědětSmazat
  2. parádní, už se těším na pokračování :-D
    Danas

    OdpovědětSmazat
  3. Ženy opět paráda !!!
    Ta fotka mostu se sluncem je úžasná :-)) A vítr ve vlasech .... hmmmm :-)) Já se hlavně nejvíc těším až uvidím ten opravdický deníček a na všechny ty památečnosti si sáhnu !! :-))

    OdpovědětSmazat
  4. Díky za pohádku na dobrou noc :-)

    OdpovědětSmazat
  5. Naprostá senzace. Krásné, díky za tenhle deník.... :-)

    OdpovědětSmazat
  6. baby toto je lepsie ako akykolvek serial :) raz ked budem velka :) tak si vytlacim tieto popisy a pojdem na cesty podla toho aj ja :))) a zo vsetkych miest si kupim magnetky lebo tie milujem a dam si ich potom na chladnicku a budem spominat :))) drzte sa, pa Zuzana

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Zuzi, já Tě úplně vidím, jak táhneš batoh s těmi magnety a kupuješ novou lednici, aby se Ti to tam všechno vešlo :-)))

      Smazat
  7. K raní kávičce neznám nic lepšího než si přečíst tvoje povídání Irenko...Míla Voborníková

    OdpovědětSmazat
  8. Krásné, pohodové čtení. Z tvého psaní opravdu vyzařuje neskutečná pohoda. To musela být paráda! Už se těším na další čtení. Tomda

    OdpovědětSmazat
  9. Ano ano, souhlas se všemi. Nemůžu se dočkat dalších dílů, takže jistě chápeš, že popisem tvojí pracovničky, byť úžasné, jsi mě nenasytila :-))))

    OdpovědětSmazat
  10. Krásné fotky z lodi...vítr ve vlasech .....zpěněná hladina za lodí a v dáli most... z letadla...nepředstavitelně velké ,, EL EJ" :-) SUPR TRUPR zážitky, už se těším na další díl. Mirča

    OdpovědětSmazat
  11. Výborné počtení paní spisovatelko, rozesmála jsem se hned na začátku jak Didi skočila na tyč, to nám musí ukázat v květnu,nějakou tyč seženu..... tak jste si to vlastně hezky rozdělili : Pretty travels zorganizovala dovču a ty to zase krásně dokumentuješ, což? Jste prostě sehraná dvojka. Jen tak dál, cestování zdar!!!

    OdpovědětSmazat
  12. Dobré ránko, opět jsem se krásně pobavila. Fotky z letadla jsou úžasné.Nejvíc jsem se nasmála u tančení u tyče a "horkých psů" v rohlíku. Je vidět, že Didi je gurmánka!!! :o)))

    OdpovědětSmazat
  13. Cestování zdar po jedenácté! Opět parádní vyprávění a ty fotky z letadla, to je bomba!

    OdpovědětSmazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...