pondělí 3. března 2014

Velká výprava do Ameriky XIV.

Jak udělat z prdu kuličku :-) Ten den jsme "jenom" nakupovaly... co o tom chcete více napsat... musíme to trochu rozvinout... mám z toho dne asi 8 fotek a ty všechny použiju :-)

Už jsme v té Americe zažily kde co a stále byly dvě věci, které jsme ještě nutně potřebovaly zažít. Než jsme tam odjely, tak naše představa byla tato: Ladně vplout do bistra, kde obsluhuje paní servírka s čelenkou v růžovém oblečku alá šedesátá a otáčí se mezi stoly s velkou konvicí voňavé kávy a dolévá hostům. Na tuto představu jsme se upnuly a nehodlaly jsme se jí vzdát :-) Asi moc koukáme na filmy a děláme si nesmyslné představy, ale podobné bistro jsme bohužel nenašly. A taky jsme nenašly tu kávu :-)
Druhá věc bylo šopování. Sem tam jsme si něco pokoupily, ale chtěly jsme se podívat do nějakého pořádného nákupního centra. Jsme jen ženy ... :-)

Takže to bylo tak ... Los Angeles je obrovské město a není v silách scrapturistek vidět všechno. Pokud se v San Franciscu nebo v Praze projedete autobusem Hop on hop off v jednom okruhu, tak tady musíte těch okruhů absolvovat pět a město je velká placka, takže se i špatně orientuje a pokud se úplně náhodou ocitnete uprostřed velkoměsta (což se nám může stát maximálně jednou za 100 let), tak nemáte žádný záchytný bod, jak se zorientovat. Přečetly jsme si různé cestopisné články, co je dobré v LA vidět a nebylo moc míst, která by nás až tak oslovila. Ta šílená vzdálenost kamkoli se dostat byla prostě odrazující. Okukovat domy slavných nebo smočit palec v oceánu, to by byl samozřejmě zážitek, ale nestihly bychom to, protože to byl náš už poslední celý den v USA.

Didi se ráno ponořila do internetového světa, zkoumala, hledala a pak vítězoslavně zvolala JDEME na to. Tak jdeme... tam nikam nedojdete, musíte tam dojet :-) a vyrazily jsme.

Vyfotila jsem nejdříve dům, který byl proti hotelu - bydlely jsme v pátém patře a pak náš motel. Taková sladěná čtvrť.

 


Přece jen jsme nějaké to bistro našly, i když tam nebyla ta krásná servírka a už vůbec ne konvice, ale vypadalo to emericky a skoro nikdo tam nebyl.


Pancakes s máslem a javorovým sirupem, vajíčka, klobásky, kávička ... blaho. Didi si dala jen koktejl a pořád tak nenápadně pokukovala po hodinkách. Hezky jsem se nasnídala, pochutnala jsem si a najednou Didi, která mě nechala v klidu dojíst, řekla, tak už nám to ujelo :-)) 


Jak se Didi ponořila do mapy a jízdních řádů, tak v tom mega městě našla poměrně časově dostupný outlet - vzdálenost cca 1,5 hodiny cesty. Našla!!!! a to klobou dolů cestu metrem, autobusem a dalším autobusem, načasovala to ... a já si tady v bistru leju sirup na palačinky a spoj v čudu :-)) No to byste mě zabili!
Naštěstí to byla ta klidová dovolená, kdy nehrozil rozvod :-) Spoj pryč, ale zastávky existovaly, předpokládaly jsme, že teda budeme moci tu trasu absolvovat a třeba se tam dostaneme.
V metru jsme si za 5 dolarů dobily lítačku a už nám chtěl opět pomoci pán za dolar, ale to už jsme uměly a zvládly jsme to samy.

Jely jsme několik zastávek - v podzemí jste trochu mino realitu, kde to vlastně v tom městě jste :-) Vylezly jsme na povrch a tady se stalo právě to, co zažijete jednou za 100 let. Jste uprostřed velkoměsta.


Nemohly jsme moc riskovat, že se ztratíme, proto jsme vzorně čekaly na bus, který jsme doufaly, že pojede. Byly to trochu nervy, ale přijel! Hurará! Svezly jsme se asi 5 zastávek, vystoupily jsme a musely jsme se dostat ještě na jeden bus, který jezdil zdarma k tomu obchodnímu centru. Odjížděl z jiné ulice, ale světe div se, na zastávku jsme se dostaly. PrettyTravels je prostě nejlepšíííí!!! Nechápu, jak to Didi udělala.
Měla jsem takovou "pojistku", zaktivovala jsem si datový tarif do USA, kdyby náhodou, protože to není úplně nejlevnější a Didi vybírala hotely s ohledem na to, aby tam byla free WiFi a také v centrech a na letištích je možnost se zdarma připojit. Přesto, měla jsem tu zálohu, že kdyby se náááááhodou stalo, že se ocitnu uprostřed velkoměsta .... :-)) Připojila jsem se a v tom přijel ten správný autobus :-)) Mimochodem ta zaplacená částka mi stejně propadla, protože jsem ji nevyužila. Nechci slevu zadarmo, znáte to.

Všechno dobře dopadlo, centrum jsme našly! Citadel outlets


Kdo uhádne, kde Didi sedí? Na záchodě :-)) Ne, nespletla jsem si fotku, ale tady měli tak luxusní a dokonalé restroom, že jsme jen zíraly. Bylo tam několik těchto "záchodků". Každý v nějakém stylu, některé byly i dokonale růžové a všude byla tato odpočívadla. Super :-) Zajímavé byly i rodinné záchody, kam může i tatínek s dcerou nebo maminka se synem. Jak to děláte vy ženy? Vodíte chlapečky na holčičky, že jo? :-)


Fotka přímo ze záchodu :-) Fotograf musí být vždy připraven!



Starbucks coffee byl na každém rohu, daly jsme si ranní ledovou kávičku a Didi se rozhodla pro snídaňový oběd v mexickém bistru. Já jsem měla plné bříško.
Později jsem si v tomto shopu pořídila červený hrneček a zrnkovou kávu. Nemám mlýnek ... no to nic :-)

 

 Zajímavé ... prý dobré ... mexické ...


Celý areál nebo jak bych to nazvala, byl nacpaný obchody i lidmi, kteří tahali spousty tašek, všude byly fronty, ale že by tam byly nějaké převratné ceny, které by nás omráčily, to nee. Samozřejmě jsme něco nakoupily, Didi spoustu pidi věcí pro děti (do těchto obchodů jsem moc nechodila, pardon) a v obchodě Levis, kde měli akční ceny na džíny, jsme si prostě musely něco vybrat. Nekupte to :-) Už kvůli těm visačkám.
Vtipné bylo, že tam bylo hodně lidí, proto jsme se s Didi skoro nepotkaly. Zkoušely jsme v kabinkách a sešly jsme se pak až před obchodem. Ptala jsem se Didi, co si koupila ... přiznala se ... koupila jsem si dvoje džíny, ale ony mi nejsou, musím do nich zhubnout :-)
Didi se mě ptala ... co sis koupila ty ... koupila jsem si dvoje džíny, ale ony mi nejsou, musím do nich zhubnout :-)) To nevymyslíte, to se musí stát! Kdyby chtěl někdo superznačkové džíny, jsou na prodej. Nejsou mi :-)

Naštěstí nejsme velikost, kterou ani neumíme přečíst. To jsem si musela vyfotit!!! Není to milé, když XL je nejmenší velikost? 


Vystály jsme si i frontu na zmrzlinu a tahle zmrzka má své čestné místo, protože sníst ji mi trvalo 45 minut. Jsem ani nemohla šopovat, jen jsem seděla a mrzl mi úsměv.


Tak a to byla poslední fotka z těch pár co z toho dne mám.Všude bylo hodně lidí, už nás to nakupování ani nebavilo, i když prostředí a značky byly více než luxusní. Dokonce tam i hrála živá hudba, bylo to tam příjemné, ale dost bylo utrácení.
Došly jsme na zastávku busu, který nás dovezl na stanici metra. Tady to bylo zajímavé, protože v jednom a tom stejném tubusu metra jezdily dvě linky, které se posléze rozdělily a každá jela jinam, takže to chtělo fištróna, abychom dojely, kam potřebujeme.

Na Hollywoodském bulváru to žilo!!! Spousta mládeže a turistů, ale my už jsme byly unavené, takže jsme se usadily v našem milém bistru, kde jsme byly ráno a daly jsme si salátek s kuřecím masem. Foto není, fotograf byl znaven.

A to je nakupovací pohádky konec. Další den už byl v plánu odlet, ale mám ještě v zásobě nějaké veselé fotky z natáčení, takže se nebojte, ještě se psaním nekončíme!

Cestování nazdar!

Vaše cestovatelky Didi a Iriska

Pro 15. díl pokračování klikněte sem :-)

6 komentářů:

  1. cestování zdar, tak ještě že jsi jela s Didi :-D už vidím ten nekvašený obličej manžela, kdyby nám ujel spoj kvůli mému žvanci :-(
    Danas

    OdpovědětSmazat
  2. Kávu ti namelou i v tom pražském Starbucksu :)

    OdpovědětSmazat
  3. Přistihla jsem se, že když si ráno uvařím kávičku už se ženu podívat na počítač jestli je tady Irenky povídání...to ten den hned jinak začíná... Míla Voborníková

    OdpovědětSmazat
  4. Tak se opět hlásím! Pc opraveno a tak mohu pokračovat v nádherném čtení s krásnýma zážitkama! Je to super! Chybělo mi to! Díky Irčo a Didi!

    OdpovědětSmazat
  5. Cestování zdar! Opět prima, prima.Mirča

    OdpovědětSmazat
  6. Cestování zdar počtrnácté! Už nějak nevím, co psát :-).

    OdpovědětSmazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...