středa 29. ledna 2014

Velká výprava do Ameriky IV.

Připraveni? Začínáme!

Neděle byla druhým dnem na veletrhu a i kdybychom tam byly týden, tak asi nestihneme všechno prozkoumat. Nevěděla jsem, co bych potřebovala nutněji a Didi už přemýšlela, která banka ve Znojmě je nejhůře hlídaná :-)
Protože jsme holky šikovné a včera nám před nosem frnkly všechny tašky od Ranger, tak jsme se rozhodly, že musíme brzo vstávat, rychle se nasnídat a hurá na veletrh. No, tak je jasné, že se to lépe řekne než udělá... Vstaly jsme to jo, snídat rychle to nee, hezky jsme si to užívaly, opět byly mé oblíbené pancakes, půl litru javorového sirupu, opečený toust - ten jediný nebyl sladký. Vše co vypadalo jako houska bylo sladké a máslo bylo zásadně slané. Inu, jiný kraj jiný mrav.

Přestože jsme nikam nespěchaly, tak jsme to stihly :-) Asi proto, že byl začátek v devět a těm ostatním se nechtělo vstávat ještě více než nám. No máme ji! Tašku s vintage vzory. Alespoň bylo do čeho dávat letáčky. Katalogy by se nám nevešly do kufru. I když tady to vypadá, že Didi tam má všechny katalogy světa :-) To klame, měla tam kabelku.





Naše cesta dalším dnem veletrhu začala u Ranger a tam jsme se také asi půl hodiny zdržely a okoukly jsme Tima Holtze, jak mu to tvoření hezky jde. No ženy ... jde :-) Je to kluk šikovný! A rád se fotí a neodmítl fotku s námi. Daly jsme mu podepsat naše vytištěné fotky z minulého dne a Tim se nestačil divit a prozradil nám, že má Canon Selphy tiskárnu taky doma a tiskne jako drak.




Viděly jsme ukázky skoro všeho tvoření, které Tim předváděl, bylo to zajímavé, tvoří s chlapskou lehkostí, pokaždé si hezky uklidí a utře stůl. Měly bychom si vzít příklad :-) Alkoholové inkousty byly také na pořadu dne a výsledný "vzorek" našel místo v mém deníčku. Asi si ho dám pod polštář ...


Designerka Ranger Dyan Reaveley je skvělá žena, tvoří nádherné koláže a její doménou jsou mixed média. Jedna fotka na památku.



Ranger byla snad jediná firma, která nevystavovala novinky použitelné do Projectu Life. Vše se kolem Projectu točilo. Šablony, papíry, doplňky, samolepky ... až nás přecházel zrak.




Copic fixy - tak tam měli hezky barevný stánek. Bylo možné si na místě zadoodlit.



Didi měla velký Smash deník, takže si jí tam vešlo mnoho fotek a mohla sbírat podpisy :-)
Amy Tangerine


Kelly Purkey


Nesmí chybět fotka s majitelem Hero Arts Aaronem a po rozhovoru s ním jsme zjitily, že firma sídlí v Richmondu, kousíček od San Francisca a kdybychom oželely nějaký ten místní most :-), mohly jsme navštívit přímo ukázkovou výrobu razítek. No tak si to asi budeme muset nechat na příště.


No a teď něco málo ze zákulisí veletrhu. První den jsme si vyzvedly vstupenky a současně s nimi jsme dostaly losy. Na každý den jeden los a mohly jsme hrát o 1 000 000 dolarů! No je to tak, nepřidala jsem si tam nuly :-) Los jsme vložily do soutěžní mašinky... tak já to prásknu, Didi nevložila nic, nechala losy v hotelu, takže jsme musely věřit mé vlastní šťastné hvězdě. Abych vyhrála, musela jsem na klávesnici naťukat šestimístný kód a kdybych se trefila - tak jako kdybych se trefila, tak tady nesedím a nepíšu, ale užívám si ještě Emeriku :-) No prd, ale kdo by nechtěl vyhrát.


Hned vedle hráčského doupěte byla odpočinková zóna, kde byla k dispozici káva. Všude mají  Starbucks, který je pro mě vyhovující a Didi to vydrží, i když to není její šálek kávy. Daly jsme si vodu jak jinak než s ledem a bohužel nemám dobrou fotku, ale jako koza maškrtná jsem musela ochutnat bonbónek, který byl na stole - je vzadu na fotce a byl to takový prstýnek.



Mělo mi být divné, že to tam nějak zvláštně vonělo ... to byly ty bonbóny! Měli jste někdy příušnice? Já na základce a musela jsem si na krk mazat takové hnědé smrduté blátičko a ty bonbóny byly asi lék na příušnice! No dáma nedáma, vyplivla jsem to raz dva! To byl fujtajbl velebnosti. Jak tohle může někdo jíst!!! Zlaté hašlerky!

Workshop u Graphic45 jsme málem nenašly, protože byl schovaný na druhé straně stánku. Nemohly jsme si nechat ujít mírně nekreativní tvoření - nevím jak jsme to dělaly, že jsme to měly všechny stejné. Nakonec nám paní lektorka dala arch nálepek, abychom si to dodělaly doma :-) Ale samozřejmě se nám to líbilo, rochňat se v těch (na rozdíl od bonbónů) voňavých papírech.



Tvořilo se minialbum a vše bylo připraveno, jen jsme si to hezky poskládaly.




A ještě jedno kreslení.


Kelímkové kreativní tvoření.


A super místo na focení filmových hvězd.
Pozn. autora Hvězda je to auto :-)


Jedním z posledních stánků, které jsme navštívily, byla firma Art Impressions. Konečně jsme na vlastní oči viděly ty spousty super razítek. Jedno lepší než druhé. Měli tam zajímavou soutěž, ale už jsme na ni neměly moc času. Každý návštěvník dostal placku s obrázkem praštěných žen a bylo tam číslo. Komu se na tom široširém veletrhu povedlo najít člověka s touto plackou a náhodou měl stejné číslo, tak oba vyhráli sadu razítek.Tím jsme i vyřešily záhadu, proč se sem tam ozýval bujarý řev :-)


Vyhrát se nám nepodařilo, ale dostaly jsme jako dárek tohle nejlepší razítko komunity.


Všechna jejich razítka mají v sobě ukrytý vtip. Tohle skládací razítko je vtipné v tom, že postupně na tři stránky tisknete, a když to otvíráte, tak ubývá nepořádek :-)


A ještě náš poslední workshop - nalepily jsme si medvěda. Jáááj kreativně!


A poslední fotka z veletrhu - ta je z úplného zázemí a je to ta toaleta, na kterou jsme si nezvykly...


Bylo nám to líto, ale musely jsme se s veletrhem rozloučit, i když trval čtyři dny. Bylo to krásné, úžasné a nejlepší, tolik scrapmateriálu na jednom místě, to se jen tak nevidí. Prostě ráááááj!!!

Co s načatým večerem ... vyrazily jsme na večeři, ale tentokrát jsme se rozhodly pro čínské bistro, abychom vyzkoušely všechny kulinární podoby U.S. V každé restauraci mají vždy místo, kde si objednávku vytvoříte a jiné místo, kde si ji vyzvednete. I v takovém pidi bistru to tak bylo. Didi opět vyzkoušela žebírka, jestli budou lepší než ty z pátku (nebyly) a já klasické kuře, které se koupalo v sójovce. Plastové nádobí mělo své kouzlo :-)




Hlad je hlad, tak hurá do toho a zpátky do hotelu. Musely jsme si už zabalit, abychom ráno vyrazily za dalším dobrodružstvím. Díky tušení dalších cestovatelských zážitků jsme neuronily slzu, když jsme veletrh opouštěly, ale určitě bych se tam ještě chtěla někdy vrátit.

Příště se už podíváte společně s námi do mekky hazardu do Las Vegas, můžete se těšit na náš první utracený hazardní dolar. Kdo nehraje nevyhraje, ale taky ušetří :-)

Děkuji, že jste si dali práci a dočetli až sem, děkuji také za případné komenty a brzy na čtenou!

Vaše cestovatelky Didi a Iriska

Pro 5. díl pokračování klikněte sem :-)


18 komentářů:

  1. Teda, nevím jestli bych dokázala odjet o 2 dny dřív ??!! :-))
    I když Las Vegas je velké lákadlo ! už se těším !!
    Teď ti Irčo ty naše Kreativity v Dubči a v Praze přijdou jako komorní setkání pár nadšenkyň :))

    OdpovědětSmazat
  2. Zase báječné počtení...takové úžasné zážitky a fotka s Dyan, tu zbožňuju.

    OdpovědětSmazat
  3. Irčo, spíš ty vůbec? Kdy to stíháš psát, když chodíš do práce? Znovu jsem si parádně početla vtipné reportáže - proč se neživíš sloupkařením, když ti to tak jde? :D

    OdpovědětSmazat
  4. Myslíš, že by mě bavilo dělat sloupky jako plotařku? :-) Verunky sen bylo stavět ploty, chtěla být plotařkou, tam by mi ty sloupky možná šly :-)) Tím se ale asi uživit nedá, ne? Kdo by to četl :-)

    OdpovědětSmazat
  5. Jako bych tam (znovu) byla :-) Super, díky!!!!

    OdpovědětSmazat
  6. Cestování zdar! ;-) Díky za další poutavé (a napínavé) přiblížení zážitků. Chich, já bych tam ani nechtěla... :-D Ale už se moc těším na příště, osobně mě totiž Las Vegas vůbec neuchvátilo, takže jsem zvědavá na pohled někoho jiného.

    OdpovědětSmazat
  7. Teda holky, to muselo být....nádhera. Já bych se tam asi zbláznila: Ty razítka jsou boží! A to s tím úklidem..supr ! Takže příště do Las Vegas? Jako Kája Gottů? ;-)) Moc se těším! A díky.

    OdpovědětSmazat
  8. Zase úžasné čtení, které jsem zhltla jedním dechem :-) No a ta výstava to bych přišla o rozum!!!!!!
    Zdraví Tamrin

    OdpovědětSmazat
  9. Cestování zdar...pěkné počteníčko :-) Tomda

    OdpovědětSmazat
  10. Opět super čtení. Máš to napsané tak, že to člověka úplně pohltí. :) Díky.

    OdpovědětSmazat
  11. Opravdu skvělé zážitky, těším se na reportáž z Las Vegas ;) Julima

    OdpovědětSmazat
  12. To uz je dneska koneeec? :-) U se s vama tesim do Vegas. Kolik tech dolarku to asi bylo :-) Cestovani zdar. Jo a na ty plny hajzliky jsem si nezvykla ani po ctvrt roce. Lucius

    OdpovědětSmazat
  13. Dobré předpolední Irčo, já bych už řemýšlela o špatně zabezpečených bankách v USA!! :o)

    OdpovědětSmazat
  14. to je nádhera.musel to být ohromný zážitek. a ty razítka jsou úžasný.:)))

    OdpovědětSmazat
  15. "Nedělala sem jazyky. Kdybych dělala jazyky, neseděla bych tu teď jak kráva." ... konec citace. ;) A je to tak. Jazyky mi nejdou (...jsem hrozně líná) a přitom každýmu hrozně moc závidím možnost domluvit se kdekoli a s kýmkoli. Kdybych se někdy vypravila na nějakou podobnou vysněnou akci, stejně bych si ji neužila díky svému handicapu. Díky za tvoje reportáže. Moc fajn čtení.

    OdpovědětSmazat
  16. Teda Iren, to jsem se nasmála u těch příušnic a hašlerek.... jsi fakt vtipná, čtení je opravdu zábavné. Těším se na další a obdivuji Vás, že jste dokázali vzorně odjet z veletrhu. To bych asi nedala....

    OdpovědětSmazat
  17. Parádní vyprávění, tentokráte obohacené mými oblíbenými razítky :-)

    OdpovědětSmazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...