Velká výprava do Ameriky IX.

Než se začtete do dalšího vyprávění, chtěla bych vám poděkovat za kladné ohlasy, za to že si blog čtete, že se těšíte na další pokračování ... to je pak radost psát! Znovu si tu cestu prožívám a pořád mě to baví a asi jsem divná - jako kdo není :-) ale když si vytvořím třeba album nebo scrapstránku, tak se k ní ráda vracím a prohlížím si to a to samé mám u blogu. Jsem si to už i jednou sama sobě přečetla :-)) No, trochu to tady smrdí, asi to bude samochvála, takže hurá do psaní, třeba vám nějaké ty kecy v peci zvednou náladu... nebo mandle :-)

Ráno jsme se v San Franciscu probudily dříve než na zazvonění budíku, ale vlastně ten budík byl jen taková jistota, jak jsme se těšily na nové zážitky, tak jsme se vždy probudily dříve. Měly jsme v našem zájezdním hostinci i snídani, proto jsme se v klídku připravily na cestování, zabukovaly jsme si lodní lístky na cestu na Alcatraz, doporučuje se rezervace až tři měsíce dopředu, o loď je zájem a nemusí být dostatek místa a pokud se nezúčastníte, lístky propadají bez náhrady - bylo 8:00, proto se nám 10:00 zdálo jako prima akorát čas na výlet. Pohoda. Snídaně byla typicky emerická, sladké housky, šunka, sýr a tentokrát i takové studené borůvkové vafle - to je asi nejbližší možný popis. Bylo to zajímavé :-) K tomu samozřejmě spousta jiných dobrot. V tomto hotýlku se nám moc líbilo, že hosté jsou doslova ze všech koutů zeměkoule. Poslechly jsme si u snídaně francouštinu :-)

Didi jako žena činu si zjistila, že vedle v místnosti je počítač a tiskárna a vytiskla si zabukované lístky. Stálo na nich, že tyto lístky se nedají přesunout na jiný čas, že pokud nestihneme, propadnou. Kdo by nestíhal. Pohoda. Bylo krásně, tento den se jen tak v San Franciscu nevidí. Celoroční teplota je 15 - 20 stupňů (proč to nemůže být u nás?? Ani vedro ani zima!) Asi 10 dnů v roce se stane zázrak a je letních 25 stupňů ... protože jsme cestu plánovaly do posledního detailu a je jasné, že lze poručit větru i dešti, tento krásný den bylo 25 stupňů!!!! Uáááá. Pohoda.

Cestu do přístavu jsme už měly natrénovanou, lehkým krokem s plným žaludkem a nejvýbornější náladou jsme se vydaly za dobrodružstvím. Pohoda. Čekaly jsme na zastávce na úžasnou historickou tramvaj .... a tramvaj nikde. No tak ještě pořád pohoda. Čekáme a nic... nakonec jsme se dočkaly, ale bylo jasné, že to bude na knap. Jedem a tramvaj se zastavila. Oprava vozovky v dopravní špičce. To už nebyla pohoda! Nebudu vás napínat, dorazily jsme v 10:05 do přístavu a loď už mizela v dálce. Smířily jsme se pomalu s tím, že naše jízdenky propadly, ale nedalo mi to a šla jsem se zeptat ženy, která obsluhovala vchod k lodi. Dokonce jsme si vzpomněla, jak se řekne dopravní zácpa, a že teda naše loď už odfrčela (no jo no, tak tohle jsem neřekla anglicky, ale paní pochopila :-) ). Řekla of course, můžete jet příští lodí. Traffic jam? To se stává, ou key :-)

A pak že to tady nefungujéééé!!!

Mělo to tu velkou výhodu, že nám vyměnili pravé ořechové vstupenky, které se do deníčku budou hodit více, než ty vytištěné z tiskárny.

Velká výprava do Ameriky VIII.

Tento díl bude kratší, proto nebudete muset moc prohlížet ani číst. No ale já se vždycky vykecávám, takže je to asi jen planý slib :-) Zpětně dopisuji, že se mi to vymklo z ruky ...

Naše cesta byla dobrodružná ... no vlastně ona nebyla skoro vůbec dobrodružná, protože vše co nám cestovní kancelář PrettyTravels s.r.o. naplánovala, tak to klapalo jak hodinky, takže o nějakém velkém dobrodružství nemůže být řeč, maximálně byl dobrodružný pobyt ve vězení ... :-)) Nene, o tom dnes řeč nebude, to si nechám na příště :-)

Tak znovu ... po našem nočním hazardu, kdy jsem prohrála jeden dolar a Didi mi to prozradit nechtěla, kolika papírky v hodnotě 1 dolar nakrmila nenasytnou mašinu zvanou hrací automat, jsme se probudily do slunečného rána. Na to jsme si už zvykly, takže nás to nepřekvapilo. Byl čas zabalit si 5 švestek a popojet dál po vlastech amerických. Poslední hazardní foto.

Design team Papero amo

Před Vánocemi jsem se přihlásila do "výběrového řízení". Papero amo vyhlásilo soutěž a výsledkem bylo, že jsem měla tu čest a byla jsem vybrána do Design teamu PA.

Jak se v jedné větě dá říci všechno, stačí jen pár odkazů :-)

Vytvořila jsem vánoční stránku z kitu PA, který jsem měla doma a barevně se mi moc líbil. Hodně dělá fotka, kterou máme z vánoční ZOO a k barvám kitu se hodila výborně.

Velká výprava do Ameriky VII.

Kde jste kdo? Kdo si jde číst další díl? :-)

Bylo nebylo ... vrátily jsme se z výletu, sluply jsme picknikový balíček - teda obsah a šup šup a to doslova do víru velkoměsta. Tady to pojmenování prostě sedne jak na hrnec. Máme novou průpovídku, už neříkáme TO JE ALE VEGET! říkáme TO JE ALE VEGAS :-) Je volně k použití, kdybyste měli zájem.

V tomto blogu nebude spousta zajímavých informací například o tom, že v jednom z hotelů je i zoologická zahrada, že je tady největší koncentrace megahotelů na jednom místě ... kdo má zájem, určitě si ty informace najde, tady popíšu jen to, co jsme viděly na vlastní voko.

Rozhodly jsme se jet nějakým přibližovadlem, proto jsme zvolily místní busovou dopravu, abychom se dostaly na konec té slavné ulicové promenády, chtěly jsme si projít všechny ty krásy, o kterých jsme zatím jenom slyšely.

Jízdenka stála na dvě hodiny 6 dolarů, ale na 24 hodin jen 8 dolarů, takže jsme neváhaly a vyplatilo se to, protože jsme ji využily i večer na zpáteční cestě a ještě i druhý den. Nekupte to :-)

Poslední zastávka byla u Mandalay Bay, ale my jsme vystoupily už u Excalibru, protože světe div se, ale u Znojma stojí věrná kopie :-) Teda jako říkala to Didi a já jí to věřím!! Je to takový pohádkový zámek, kde uvnitř je spousta atrakcí a stejně jako všechny tyto megalomansky pojaté budovy, je to hotel.

Project Life 9

Než zveřejním poslední fotky ze svého alba PL rok 2013, chtěla bych napsat o jedné zajímavé slečně. Je to studentka a baví ji psát blogy. Zmínila mě v jednom svém blogu a velmi slušně se mě zeptala, zda mi to nevadí. Tak to se stane málokdy, že někdo alespoň dá vědět, že použil fotky a odkazy. Děkuji Dummy!! Malinko jsem prozkoumala její blog - nám blogerům (od té doby, co mě asi před měsícem někdo nazval blogerkou, se tak i cítím, i když blog si píšu několik let, ale ani jsem to tak nevnímala :-) ) nám blogerům to nevadí, že si někdo prohlíží naše stránky, protože jdeme s každým článkem s vlastní kůží na trh.

Swapy známe ze scrapbookového světa, ale tady je jeden superswap právě z blogu Dummy. Výměna sladkostí. Geniální nápad. Protože s dětmi máme pestrý život, vystřídalo se u nás na ubytování už mnoho studentů a studentek z jiných států, kterým jsme poskytli přístřeší a oni zase na oplátku totéž udělali, když někam vyjely naše holky. Při té příležitosti jsme vždy nakoupili dobroty, které se u nás nazývají národním pokladem a byli jsme moc rádi, když jsme podobné poklady dostali ze zahraničí. Malinko nám nechutnaly jalovcové bonbony z Belgie, naopak vzorečky likérů byly OK, nepřišli jsme na chuť holandským lékorkám, ale jejich myší čokoládová hovínka na máslové tousty - mňamka! Fíky z Turecka? Mám na ně asi vypěstovanou závislost, to je mňáááám!!! Potřebuji nutně doplnit zásoby!!!

Máte nějakou zkušenost s výbornou mňamkou ze zahraničí, kterou vám jako delikatesu přivezl někdo z ciziny? Jako to nejlepší, co může být? A nebylo? :-)) Nebo naopak co opravdu byla nečekaná dobrota? Napište, docela by mě to zajímalo, protože jsem koza mlsná a ráda se něco dozvím :-)

No a teď PL ... zpracovávám události, protože to všechno tak rychle utíká, že ani nestíhám detaily všedních dnů sledovat :-) Tyto dvě stránky jsou trochu výjimkou, je to jeden týden předvánoční, kdy se těch událostí sešlo více.

Velká výprava do Ameriky VI.

Dnes sbudeme brzo vstávat a vyrazíme si na nejsuprovější výlet, jaký nám Las Vegas mohlo nabídnout. Do Grand Canyonu :-)

Už před odjezdem z Česka jsme měly rezervovaný výlet do hor ... vlastně údolí, ale když stojíte dole a nad vámi se tyčí strmé, řekou Colorado vyhloubené srázy, tak si připadáte jako v nejvyšších horách.

Ráno nás probudilo sluníčko, které se objevilo na obzoru. Měly jsme krásný výhled, fotit moc nešlo, protože tam byla bezpečnostní fólie, ale pro tu náladu ... jo, ten odraz je moje noční košilka, kterou jsme si s Didi koupily stejnou v Birminghamu. Cestovatelská :-)

Velká výprava do Ameriky V.

Jste zvědaví, kam si dnes vyrazíme? :-)

S veletrhem se nám loučit nechtělo, ale volání dálek bylo silnější. Poslední naše společná fotka z oficiálního webu CHA, vtipnému fotografovi jsme neunikly, lákal všechny na focení a fotil na tablet a rovnou fotky směroval na web. Mohly jsme si vzít něco málo na vylepšení našeho vzhledu, takže jsme to využily.

Velká výprava do Ameriky IV.

Připraveni? Začínáme!

Neděle byla druhým dnem na veletrhu a i kdybychom tam byly týden, tak asi nestihneme všechno prozkoumat. Nevěděla jsem, co bych potřebovala nutněji a Didi už přemýšlela, která banka ve Znojmě je nejhůře hlídaná :-)

Protože jsme holky šikovné a včera nám před nosem frnkly všechny tašky od Ranger, tak jsme se rozhodly, že musíme brzo vstávat, rychle se nasnídat a hurá na veletrh. No, tak je jasné, že se to lépe řekne než udělá... Vstaly jsme to jo, snídat rychle to nee, hezky jsme si to užívaly, opět byly mé oblíbené pancakes, půl litru javorového sirupu, opečený toust - ten jediný nebyl sladký. Vše co vypadalo jako houska bylo sladké a máslo bylo zásadně slané. Inu, jiný kraj jiný mrav.

Přestože jsme nikam nespěchaly, tak jsme to stihly :-) Asi proto, že byl začátek v devět a těm ostatním se nechtělo vstávat ještě více než nám. No máme ji! Tašku s vintage vzory. Alespoň bylo do čeho dávat letáčky. Katalogy by se nám nevešly do kufru. I když tady to vypadá, že Didi tam má všechny katalogy světa :-) To klame, měla tam kabelku.

Project Life 8

Mám hotový rok 2013 ve svém albu, ale ještě jsem nezveřejnila všechny ukázky stránek, tak to napravím.

Nestíhám tvořit přesně po týdnech, události se malinko prolínají, ale koupě kabátu byla docela velká událost, takže té jsem věnovala "kus" stránky. Hlavně byla u kabátu nádherně barevná visačka, a když se tam nad tím zamyslím, vlastně jsem si ho koupila kvůli ní :-)

 Nechci slevu zadarmo, proto kabátek pořídila moje milá švagrová v Ostravě a bratr umělecky zabalil do tvaru hroudy. Jediné štěstí je, že se vůbec nekrčí.

Velká výprava do Ameriky III.

Jste připraveni? Jdeme na to :-)

Nastal den D! Den, na který jsme se moc těšily a vlastně (pro tu chvíli) hlavní důvod naší návštěvy Ameriky. Věděly jsme, že pokud chceme vidět to nejlepší, co světový scrapbookingový průmysl nabízí, jsme na tom nejsprávnějším místě. Veletrh CHA 2014 v Anaheimu byl před námi v plné své kráse. Sluníčko svítilo, bylo 20 stupňů, předpovědi o třeskuté zimě se nenaplnily.

Nevynechaly jsme tu výbornou, výživnou a velkou snídani, místo melounu byl ananas a konečně jsem našla normální mléko místo toho bez laktózy, pancakes vyměnili za teplé francouzské tousty - něco jako sladký toustový chleba obalený ve vajíčku a v kombinaci s javorovým sirupem si dáte, i když už vám slanina leze levým uchem :-)

Veletrh se konal v kongresovém centru kousek od hotelu, takže jsme nemusely spěchat. Dostaly jsme nějaké propagační materiály, když jsme si vyzvedávaly vstupenky, a mimo jiné tam byl seznam všech vystavovatelů a rozkreslené výstavní plochy. Zakroužkovala jsem si ty, které nutně musíme vidět. Konalo se to ve třech halách, a byla to opravdu největší scrapbooková výstava, na které jsem kdy byla. Perfektně zorganizovaná. Přišly jsme do centra a rozhodly jsme se pro vstup C. Čekaly jsme a pořadatelé se rozhodli, že otevřou jen vstup B, takže jsme se postranní chodbou přesunuly, ale tak dobře, že jsme byly úplně první!!! :-) Kdybychom se tam chtěly nacpat, tak to nedáme.