pondělí 25. prosince 2017

Irsko - cesta na zelený ostrov VI.

S trochou zpoždění, ale já to dopíšu :-) Na řadě je náš další den v Irsku a tentokrát to nebude nic menšího, než hlavní město zeleného ostrova. Dámy a pánové, vítejte v Dublinu!


Ještě než se vydáme na prohlídku města, musím zmínit jednu neuvěřitelnou a u nás asi nemyslitelnou věc. Když jsme se večer vracely do hotelu, bylo 22:00 a v centru mezi obytnými domy se frézovala vozovka! A bylo to ve velkém stylu - několik nákladních aut, frézovací stroj, spousta stavebních dělníků, hluk, téměř jako u nás, když jde televize točit, jak se opravuje v poledne D1 a dá to vědět předem..


Ráno v 8:00 nebylo po strojích ani památky! Nový asfaltový koberec byl položený a vše bylo uklizeno. Večer bylo hotovo i značení. Znovu musím použít slovo neuvěřitelné.


Ihned po příletu do Dublinu jsme si koupily dublinský městský pas, který jsme mohly použít jeden libovolný den, měl platnost 24 hodin. Jeho součástí byla i jízdenka v našem oblíbeném autobusu hop-on hop-off, který zastavuje na nejzajímavějších zastávkách ve městě a vy tam můžete kdykoli během dne nasednout a popojet dál k další turisticky zajímavé atrakci. 
Nasnídaly jsme se v bistru před našim hotelem a vyrazily jsme na zastávku busu, kterou jsme si den předem našly na mapě. Celá ulice byla v rekonstrukci, což jsme viděly, ale nenapadlo by nás, že autobus jen projede a nezastaví. Stála tam s námi místní žena, a když pochopila, že to byl ten "náš" autobus, rozběhla se a ten bus za rohem odchytila, abychom mohly nasednout. No fakt nekecám :-)
Já jsem běžela za ní a počkaly jsme na Didi, která není úplně běhu nakloněná, ale bus počkal, takže pohodička.
Když jsme se ráno chystaly na výlet, připravily jsme se pečlivě. Zuby, make-up, vlasy, parfém ... zkrátka krasavice největší, co si před výletem fotí selfie ... no a a půl hodiny po nástupu do autobusu (samozřejmě na horní palubu, tam je to pro fotografa nej), začalo pršet, foukat, takže se po dámě slehla zem :-)


Okružní jízda po Dublinu trvala cca hodinu a půl, ale tohle je jen hrubý odhad, protože ranní špička nás velmi zdržela a hned ráno jsme nabraly zpoždění. Cesta vedla kolem Guinnesse, ale my jsme se rozhodly, že nejdříve projedeme celou trasu a necháme se znovu zavézt k pivovaru. 
Dublin je plný historických budov a vůbec není divné, že moderní stavba stojí hned vedle, případně je staré součástí nového.  Žije si to tady hezky v symbióze.






Průběžně pršelo, foukalo, svítilo slunce a také byly rozdíly v průvodcích. Měly jsme asi tři řidiče a dva pustili ze záznamu namluvenou prohlídku a jeden znalec Dublinu a milovník historie nám to hezky na mikrofon povyprávěl.




Velkou část Dublinu zabírá místní světoznámý pivovar. To jsou neuvěřitelně velké rozlohy této "fabriky" na pivo. Všude samé pivo.




Tady jsme se musely zastavit, i kdybychom nechtěly a my jsme chtěly hodně :-) Je to taková firma ve firmě. Firma na turisty. Několikapatrová budova, kde se dozvíte vše o historii, o tom jak pivo vyrobit, stanete se ochutnávačem, konzumentem i pivním odborníkem. A pokud máte dublinský pas, nečekáte frontu na vstupenku a jdete hned na to.




Všude je docela tma a na focení to moc není, ale Didi dává selfie za všech nepříznivých podmínek!


Pivovar má za dobu svého trvání za sebou spoustu reklamních kampaní, a některé "reklamní" předměty jsou takové ... irské :-) Samozřejmě harfa, ústřice a sardinka jedoucí na kole - inu proti gustu žádný dišputát.



Historie je opravdu bohatá a spousta expozic je interaktivních, takže se tam ani chvíli nenudíte a postupně procházíte patro za patrem, až dorazíte do pivní akademie. Tady se naučíte točit pivo guinness tak, abyste si ho kdekoli na světě dobře natočili, aniž by vám spadla pěna. Ale samozřejmě nevím, jestli by vás k tomu někdo na širém světě pustil. V každém případě jsme hrdými absolventkami pivní akademie! Chcete natočit pivo? Dejte nám vědět!





Pivo jsme si natočily a hurá do nejvyššího patra, kde je krásná vohlídka na celé okolí pivovaru a tedy vlastně na okolí celého Dublinu. Popily jsme si hrdě vlastnoručně natočené pivko a pokochaly jsme se mezi milionem turistů krásami Dublinu.






Sjely jsme výtahem do přízemí a vrhly jsme se do víru šopování, protože  odsud ty upomínkové předměty potřebujete, s tím nic neuděláte. Rodinní příslušníci je vyžadují, nevím tedy jestli z toho malé děti od Didi byly šťastné, ale u nás úspěch :-)


Z pivovaru je to už jen co by kamenem dohodil do výrobny irské whisky Jameson. Lepší byla cesta pěškobusem, protože jsme to mohly vzít zkratkou, přece jen jsme ráno nabraly to zpoždění a chtěly jsme toho ještě hodně vidět.
Jameson je 3x destilovaná whisky, což nám pardon nic neřeklo, protože nejsme znalkyně, ale po absolvování exkurze už nic jiného nepijeme :-)





Prohlídka je opět interaktivní, na stůl se promítá historie a je to velmi působivé.


 V další místnosti jsme zjistili, jak s je to s tou trojitou destilací a co všechno je potřeba na výrobu whisky.


Nakonec jsme se propracovaly k ochutnávce. Měly jsme na výběr Jamesona, skotskou a americkou whisky. Nejdříve nás chytře nechali ochutnat Jamesona no a pak bylo jasné, že Jack Daniels a Johny Walker mu nesahají ani po kotníky nebo po panáky? :-) 



Součástí vstupenky byl i jeden panák této whisky, ale to by nás asi zabilo, naštěstí byla možnost koktejlu ve složení Jameson, limetka a zázvorový tonic. Ale tak tohle byla velká dobrota! Tento koktejl se stal našim favoritem!


Kdo by to byl řekl, že se v jednom dni staneme odborníky na pivo i na whisky :-) Máme certifikát!



Dalším našim bodem na cestě Dublinem byla výstava o historii města. Zvykly jsme si na úžasné a krásné expozice a tato výstava byla trochu jako ze školy, ale bylo zajímavé podívat se, jakými těžkými obdobími Dublin musel projít.




A co nás čekalo dál? Podívat se na hrad. Tam jsme už došly pěšky, protože autobus se držel své vohlídkové trasy a než bychom tam dojely, tak už nic nestihneme. Hrad jsme si prohlédly jen zvenku, nešly jsme dovnitř, ale je to poměrně velká stavba, takže třeba někdy příště, asi to bude stát za to.





Bohužel jsme nestihly krásnou obrovskou knihovnu, když jsme tam z hradu dorazily, bylo už zavřeno. Proto jsme se vydaly kam? No řece do baru :-) Do toho nejvyhlášenějšího - do Temple baru. The Temple bar je bar i čtvrť, kterou si můžete představit jako naši Stodolní ulici v Ostravě. Je to tady samý bar, noční podnik, hospoda a kdo ví co ještě.





Uvnitř jako v každém baru hraje živá hudba, málokdy je to kapela, většinou je to "někdo" s kytarou a irským pubům to dodává atmosféru. Tady je to vevnitř útulné, mají tady všude odznaky (nášivky) policie z jednotlivých států a měst světa. Našly jsme i tu českou policii :-)



Už nás trochu bolely nohy a taky se začal ozývat hlad, takže co? No asi něco k jídlu, ne? Vyrazily jsme hledat vhodné jídlo, které by nás uspokojilo, tentokrát to chtělo něco místního a echt irského. Cestou jsme ale potkaly ještě docela dost zajímavých míst a věcí, které byste měli vidět.







Jo a taky něco v irštině :-)


Než něco sníme, tak ještě přidám nejširší most v Dublinu. Když jste na něm, tak nechápete, že je to most, jak je široký :-)



Vybraly jsme si malou hospůdku a podle jídelního lístku jsem si vybrala typické irské jídlo. Pan číšník slíbil, že je to delikatesa, ale po zkušenostech s polívkou a místním chlebem jsem byla trochu skeptická. No ale nakonec jsem si pochutnala! Bylo to výýýborné. Několik druhů masa, zelenina, brambory, vše v jednom, ale nebylo to rozvařené, i když to byla taková hustá skoropolívka, bylo to prostě dobré :-) No a chleba a máslo bylo taky! A k pití jsme si pro změnu daly víno, takže to byl takový irský trojboj :-) Pivo, víno a whisky.




Didi si prostudovala jídelní lístek a .... a nestačila jsem se divit, když to přinesli :-)


Všechno to bylo mooooc dobré! Mňam, hned bych si něco dala. Abyste si nemysleli, že jsme nějaké alkoženy :-) Ve výsledku jsme měly jedno pivo, jednoho panáka a jeden vinný střik, i když by se podle mého vyprávění zdálo, že jsme vypily všechno co teče, včetně toho asfaltu :-)

Přidám ještě jednu fotku, líbilo se mi, jak vyřešili parkoviště.


Noooo a to bylo všechno pro dnešek. Nachodily jsme se docela dost, užily jsme si toho opravdu hodně a potřebovaly jsme se připravit na předposlední den v Irsku, čekal nás výlet na jih. A že jsme si to užily! I jsem políbila ... no a to se nechte překvapit :-)



4 komentáře:

  1. ...opět parádní vyprávění, nebýt toho, ani nevím, kde se moje Didi dovolovala a jak, zatím nebyl čas ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My jsme to ani nikomu nevyprávěly, protože jsme věděly, že si to přečtete :-)

      Vymazat
  2. Krasne zazitky,krasne fotografie (Verca S.)

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...