Mezinárodní výměna ATC kartiček - výstavka

Milé československé scrapženy. Udělaly jste nám velkou radost, protože vaše kartičky jsou nádherné a jsme s Martinkou Valešovou moc rády, že se vás zapojilo 30 do naší výměny ATC kartiček.

Každá sada byla originální, krásná a moc jsme si to užily, když jsme společně třídily.Vůbec bychom nehádaly, které autorky dělaly své kartičky poprvé v životě.

Podle rychlosti české pošty se mohou naše ženy těšit na své kartičky už od zítřka, protože jsou na cestě k vám. Každé z vás přijde 10 kartiček, inspirujte se dalšími krásnými sadami alespoň na fotkách. Fotily jsme pouze 8 kartiček z každé sady, protože jsme měly poněkud omezené fotící prostory a podmínky :-)

Aby to byla echt správná česko-slovenská výměna, udělaly jsme s Martinkou jednu sadu kartiček dohromady a to doslova! Paráda, společné tvoření je nejlepší!!!

Takže pozor! Tři ... dva ... jedna ... tady jsou :-)

 

Červencový kit Paperoamo

Letní kit Paperoamo je plný ovoce a ovocných papírů :-)

Letní Liberec 2014

I kdyby čert na koze, blog musí být hned, ale tentokrát to trochu trvalo, protože díky Projectu Life fotíme všechny jako divé a není možné z těch tisícovek fotek vybrat jen pár :-)

V pořadí osmé liberecké setkání se i v létě stává tradicí a stejně jako loni jsme si tento týden hodně užily!!!

Vezmeme to hezky popořádku :-) Příjezd všech účastníků byl postupný, různě jsme se sjížděly a rozjížděly, podle toho jak kdo měl dovolenou a čas. Zachytila jsem příjezd Markéty, protože už na facebooku avizovala plné auto a to jsem si musela vyfotit :-)

 

Silhouette - razítko řezané na plotru

Je to dávno pradávno, kdy jsem si koupila v USA malý vyřezávací plotr Silhouette. Možný řezaný rozměr byl A4 a to pro mé scraptvoření stačilo. Mezitím se Silhouette zvětšila, zkrásněla a dnes už řeže i třicítkové stránky. Váhala jsem váhala a pak jsem se rozhodla, že je čas, zakoupit tu velkou pořádnou mašinu :-)  Vyvinuly se nejen plotry ale i spousta různých přídavných materiálů, takže dnes už lze vyřezat kde co. Dokonce i razítka. Návod na vyřezávání razítek na plotru jsem psala v době, kdy ještě nebyla čeština v programu Silhouette. Dnes už je práce mnohem pohodlnější, vše se dá v pohodě najít česky.

Návod je ještě z anglicky mluvící mašinky, ale značky zůstaly stejné, tak třeba někdo využije :-)

Reliéfní embossování

Nevím jaký je správný název pro tuto techniku, proto jsem tomu dala terminus technicus reliéfní embossování :-) Docela dobře to zní.

Embossování není nic neznámého, ale má mnoho variant, které jste určitě ještě nezkoušeli. Pojďte si zaembossovat :-)

Červnový kit Paperoamo

Máme tady červen a dnes už první letní den! Hurará, i když venku to moc letně nevypadá, ale mé fotky ze scrapbookových stránek z červenového Kitu Paperoamo jsou úplně nejvíce letní - mořské.

Open day ve Znojmě II.

Pokud se někdo narodí, je potřeba vyrobit dáreček a popřát hodně štěstí. Když se narodí nový obchod, pak jeden dáreček nestačí a je potřeba svolat zástup sudiček a kmotřiček a vyrobit dárků mnoho. Markét je žena činu a vymyslela skvělý vlaječkový dárek. Skupina dvanácti tvořivých scrapžen - 12 proto, že je to PRETTY PAPERS - se nedala dlouho pobízet a za chvíli byla ta vlaječková nádhera na světě. Teď už Didi nepotřebuje na vstupní dveře žádnou reklamu :-)

Proběhla i tipovací soutěž, kdo že je autorem jednotlivých visaček :-) Didi nás má přečtené, ale byly i takové, které nepoznala a to nás těší ještě více...

Open day ve Znojmě I.

V životě každé scrapženy se dříve nebo později objeví otázka, kam já to všechno dám? Nejdříve rovnáme, skládáme, opět přerovnáváme, nakupujeme krabice a šuplíky a pořád máme málo místa, a když už se zdá, že se to všechno někam vešlo, tak nás světoví výrobci zavalí novinkami a je jasné, že kolotoč hledání místa začíná od začátku :-) A to máme, milé ženy, jen jednu kolekci materiálu, jednu řezačku, něco málo razítek.... ale představte si (pokud to nevidíte na vlastní voko, tak se to moc představit nedá :-) ), že nakupujete pro ostatní scrapženy všechno 10x až 20x, plníte všechna i tajná přání zákazníků a pak nutně musí přijít den, kdy se rozhodnete, že už skákat šipku do postele přes krabice nebudete, že to všechno někam odstěhujete :-)

No a pak už to jde skoro samo (dlouhý blog o strastech a slastech budovatele scrapprostor by se ale napsat rozhodně dal) a najednou je tady den Dé, slavnostní Open day zbrusu nového kreativního obchodu...

14.6.2014 byl slavnostně otevřen scrapbookový ráj ve Znojmě, v ulici Zelenářské.

Kartičky v Projectu Life - challenge

Loni na podzim se konala velká mezinárodní scrapbooková bitva ve všech druzích tvoření a její vyhlašovatelkou byla švédka Sofia Chalias. Sofia je akční žena a založila na facebooku skupinu project life inspirace a vyhlásila challenge. Vyráběly se malé kartičky do projectu life 7,5 x 10 cm a velké kartičky 10 x 15 cm. Bohužel nelze dát odkaz na kartičky, které se challenge zúčastnily, protože je to uzavřená skupina na facebooku, takže mi musíte věřit, co tady napíšu :-)))

Podmínek v této výzvě bylo několik - žádné obrázky a fotky, kytička, něco blýskavého a samolepka. Vytvořila jsem kartičku 7,5 x 10 cm, použila jsem má oblíbená Aladine razítka, doodling a nějaké ty samolepky a vešla se mi tam i jedna nenápadná kytička :-)

 

Mezinárodní výměna ATC kartiček

Přihlašování do swapu bylo ukončeno, je nás 30 československých scrapžen a každá přihlášená účastnice tvoří 10 kartiček! Těším se moc, až je uvidím všchny pohromadě!

Milé scrapženy, po úspěšné výměně cestovatelských ATC kartiček se určitě rády vrhnete i do další výměny a tentokrát to nebude jen tak nějaká obyčejná výměna, ale přímo výměna mezinárodní!

Budeme měnit se Slovenskem! Bude to trochu náročnější na logistiku, ale to zvládneme :-) Na Slovensku budeme mít hlavního spojence - spojenkyni a tou je Martinka Valešová, se kterou se můžete seznámit na jejím webu organizatorka.sk  .................. V České republice budu spojencem já.

Cestovatelské kartičky z minulé výměny

Návody - udělej si sám 2.

Je tady další várka návodů, kdybyste neměli do čeho píchnout :-) Jsou to návody i pro začátečníky, takže hurá do toho! Minialba, záložka nebo přáníčka, asi si vyberete :-)

Květnový kit Paperoamo

Máj je lásky čas, ale naštěstí tohle není ten případ :-) Další kreativní kit Paperoamo nebyl růžový, byl kníratý a pro mě takový trochu v náladě retro.

7. scrapbookový kurz v Liberci díl třetí

Mám tady poslední várku fotek ze srazu. Bavilo mě fotit si ženy tvořivé při práci a sem tam se mi povedly i docela hezké fotky našich žen, které se samozřejmě vůbec nechtěly fotit a někdy udělaly takové obličeje, že si je nechám do mého vlastného Projectu Life :-)

Dám sem jen fotky, kde vám to ženy moje milé sluší. Některé fotky byly máznuté, některé nebyly až tak lichotivé, takže kdo se nenajde nezoufejte, příště to doženeme :-)

Nejdříve jedna fotka kartičky do PL, která mě moc potěšila. Lucka se inspirovala mou stránkou a vyrobila si úžasnou kartičku. 

7. scrapbookový kurz v Liberci díl druhý

Do prvního blogu ze srazu se toho už více nevešlo a nebyly tam ty vaše krásné stránky! Tady jsou, můžete se pokochat, jak jste ženy šikovné!!! Project life je prostě fenomén a není lepší kronika našeho života!

7. scrapbookový kurz v Liberci

Tradice je tradice, tady je blog, který musí být napsaný, než moravandy dorazí domů  :-)

To by ani nešlo, aby se s jarem neuskutečnil tradiční scrapbookový kurz. Pod Ještěd se nás sjelo přes čtyřicet scrapuchtivých žen, dopřály jsme si o jeden den tvoření navíc a byla to velká tvořivá pohoda, moc jsme si to všechny užily. Bylo nejen více času na tvoření, ale i na focení, proto budou i netradiční fotky ze srazu :-) Celý prodloužený víkend byl ve znamení Projectu Life. To co nejvíce ke tvoření potřebujeme je čas a klid a toho jsme měly dostatek. A také štědrý Didi balíček materiálu na tvoření nenechal jedno scrapsrdce chladným!!

Začneme skupinovou fotkou, přizdobily jsme se pampeliškami a v dáli nás zdobil Ještěd.

Celou dobu jsme si užívaly dobroty, starali se o nás jako o vlastní a dobře nám vařili. Ve čtvrtek jsme grilovali a užily jsme si spoustu dobrot. Šikovné ženy také napekly a to byly teprve dobroty, ale ty nafocené nemám, ty zmizely okamžitě. Nebudu to rozepisovat, fotky zde :-) Nebudu ani dělat koláže, jen se hezky namlsejte aspoň pohledem!

Přání svatební

Svatební přání na přání ve velikosti A5. A že jsem si to tvoření užila! Takže bez velkých popisků, tady je :-)

90 - minutová challenge s PrettyPapers

Výzva je to nej co každého žene kupředu k vyšším výkonům :-) Didi PrettyPapers vyhlásila rychlosoutěž, měli jsme vyrobit visačku a téma bylo oblíbené razítko. Nic těžšího už být nemohlo, protože jestli mám něčeho hodně, pak jsou to razítka a oblíbených mám nekonečně. Nakonec jsem se rozhodla pro použití více razítek, bylo mi líto, použít jen jedno. 

Na pozadí jsem použila má velmi oblíbená razítka StampoScrap Kruhy a kružnice od Aladine a pozaďové razítko MaxiStamp Písmo také od Aladine a mou oblíbenou roztomilou holčičku od The Octopode Factory.

Papero amo Blog Hop

 

Challenge Papero Amo květen 2014

Skončila dubnová challenge Papero Amo a je tady čas na tu květnovou, které mám tu čest být vyhlašovatelkou. Zapojit se může každý, podmínka je jednoduchá :-)

ŠIJU, ŠIJEŠ, ŠIJEME

Mám doma docela slušnou sbírku scrapbookových čtvrtek, ale v poslední době nejvíce používám jednobarevné čtvrtky, které si dobarvím, dozdobím a přece jen je s nimi jednodušší práce. V lednovém kitu byla čtvrtka, o které jsem si myslela, že bude "jen do sbírky". A jak se mi teď hodila :-) Je plná nápisů a to mě navedlo na téma květnové challenge. Využila jsem nápis smile, vyšila jsem ručně dvě písmena, zbytek jsem dokreslila a celou stránku jsem prošila po obvodu na stroji. Také jsem prošila ručně fotku, na kterou jsem použila lněné provázky. Téma je jasné....

Smrskněte si kytičky

 Vyrobte si podle návodu kytičky ze smršťovací fólie. Je to jednoduché, tak hurá do toho.

Budete potřebovat smršťovací fólii, není důležité, jestli je mléčná nebo transparentní, raznice nebo nůžky, permanentní fixy nebo pastelky, pomůcku na vyrobení dírky do středu kytičky a horkovzdušnou pistoli.

Cestovatelské ATC kartičky - tady jsou :-)

Děkuji všem účastnicím naší ATC přehlídky!!! Všechny kartičky, které jste milé ženy vyrobily, byly skvělé, na každé bylo něco zajímavého, všechny jsem si několikrát prohlédla a vždy jsem našla nějaký zajímavý detail a představovala jsem si, kde všude jste cestovaly, nebo kam byste cestovat chtěly.

Nebudu to už zdržovat, představím vám tu nádheru, ať si to taky užijete...

Celkem se zúčastnilo 19 žen a celkem to bylo 200 kartiček. Jsem totiž sysel a přiřadila jsem se do obou skupin :-)

Tady je první skupina

Letní Liberec 2014

Milé ženy a milé děti - pokud se najde statečný muž, i ten budiž milý :-)

Rok se s rokem sešel a blíží se náš společný letní týden, který si společně užijeme v Liberci. Termín tvořivého týdne je od 12.července - to je sobota do 19.července - to je také sobota. Kdo si sebou chce vzít děti - ať už vlastní nebo zapůjčené, samozřejmě může, počítáme i s programem pro děti.

Dubnový kit Paperoamo

e jaro, duben, krásně slunečno, rozkvétají stromy a kde co, Paperoamo pro nás připravilo jarní kit plný kytiček, takže mě to úplně nalákalo, udělat si další letní stránku :-)

ATC mezinárodní kartička

Jak už to tak bývá, hodně věcí se stane náhodou a tohle je ten případ :-) Objevila jsem se v pravé chvíli na pravém místě a přečetla jsem si výzvu Riikky Kovasin z Finska, která je designérkou mnoha věhlasných značek. Vytvořila sérii ATC kartiček a dvě z těchto kartiček byly volné na výměnu. Protože právě probíhá naše cestovatelská ATC výměna, neváhala jsem ani chvili a šla jsem do toho.

Mohla jsem se těšit na jednu krásnou kartičku z africké série.

Návody - udělej si sám 1.

Nudíte se? Kupte si medvídka mývala :-) Nebo si podle návodu vytvořte vlastní přáníčko nebo malou dárkovou taštičku. Není to nic těžkého, návody jsou i pro začátečníky.

Motýlí distress technika

Návod pro Paperoamo

Možností využití distress inkoustů je nekonečně mnoho. Spousta barev přímo vybízí k experimentování.

Pojďte si vyzkoušet úplně jednoduchou techniku, díky které si vyrobíte vícebarevné motivy.

Březnový kit paperoamo

Kity od Papero Amo mě "donutí" udělat stránky, ke kterým bych se jen tak nedostala. Je to samozřejmě výzva, použít jen to, co je v kitu a nic dalšího. Ne že bych nemohla použít více materiálu, ale chci si vždy vyzkoušet, jak se to ženám povedlo sladit a jestli si ten, kdo si kit koupí, vystačí jen s tím, co přijde v obálce. No a samozřejmě vystačí :-) Březnový kit.

Velká výprava do Ameriky XVI.

Všechno jednou končí...

Každý hotel má místnost, kam si můžete uložit kufry, než definitivně opustíte město, ve kterém jste ubytovaní. Vrátily jsme se, vyzvedly jsme si své věci a čekaly jsme na objednanou dopravu. Pan řidič byl přesný a dopravil nás na letiště a trvalo to přes hodinu. Daly jsem si pro jistotu rezervu, co by kdyby a cestou jsme na té mnohoproudé dálnici viděly i dopravní nehodu - auto vzhůru nohama kolama přes dva pruhy. V protisměru kolona, ale nás se to naštěstí nedotklo.

Letiště v Los Angeles je opravdu hodně velké, náš pan taxikář nás vysadil na správném místě, ale kam oko dohlédlo, tak nějaký jiný směr letu s jinou leteckou společností :-)

Pohled vpravo...

... pohled vlevo.

Cestovatelské ATC kartičky

ATC swap je uzavřený, všem jsem poslala info, termín je do 14.4. a už se moc těším na všechny kartičky!!!

Milí čtenáři, hodně jsme toho spolu procestovali, takže je nejvyšší čas něco malého k tématu cestování vyrobit. Co říkáte na ATC kartičkový swap?

Pro ty, kdo neznáte ATC kartičky, něco málo teorie... ATC Artist Trading Cards jsou kartičky velikosti 2,5 x 3,5 " nebo také 6,4 x 8,9 cm. Tvoří se na papír vyšší gramáže, který se různě dekoruje. Vyhlašovatel - to jako já :-) - zadá téma - to už víme a je to CESTOVÁNÍ, vyhlásí to veřejně rozhlasem a čeká, až se přihlásí účastníci chtiví výměny kartiček. Podle počtu přihlášených každý vytvoří daný počet átécéček. Mohou být všechny stejné nebo každá jiná, to už záleží na každém tvořivci. Kreativitě se meze nekladou, ale je dobré myslet na to, že se kartičky většinou ukládají do eurosložek velikosti A4, rozdělených na 9 políček jako třeba sběratelské hokejové karty, proto není vhodné zdobení do vysoké výšky a široké šířky natož délky!

Pokud byste chtěli tvořit kartičky, přihlaste se prosím do komentu pod článkem a až budete přihlášení, tak si řekneme, kolik kartiček budeme tvořit. Kartičky potom pošlete mně a já je roztřídím a každý dostane ATC od každé své kolegyně. No není to krásná práce, udělat si vzájemně radost?

Tak kdo jde do toho? 

Pro inspiraci pár kartiček, ale některé jsou zbytečně přefintěné, takže se nikdo nemusí bát, že by jeho kartičky nebyly dost dobré. Všechny budou nejlepší a věřím, že nikdo z přihlášených to "neodflákne" :-)

Mé první ATC kartičky ze swapu na fleru v roce 2010. Tento počet byl z mladické nerozvážnosti a chuti do toho jít, ale měla jsem z těch kartiček, které mi dorazily domů neskutečnou radost.

Velká výprava do Ameriky XV.

Všechno jednou končí, brzy bude končit i mé vyprávění o naší cestě do USA, před námi je poslední den, který jsme tady strávily.

Poslední den jsme si chtěly pořádně prohlédnout ten slavný bulvár v Hollywoodu. Na mapě to vypadalo, jako že je to hodně daleko, tak jsme si pro jistotu všechno připravily dopředu. Zabalily jsme si všechny věci a zatímco se Didi snažila přes WiFi se slabým signálem potvrdit letenky, tak já jsem se vypravila pro kávičku. Dole v hale byla kávičkárna, to znamená malá jídelna s kávovarem a megapřístrojem na led. Vyrobila jsem nám dvě kávičky, a když jsem tu jednu zavírala, tak jsem asi nějak více zatlačila a ten polystyrenový kelímek praskl a kafe bylo všude, jen ne v tom kelímku :-) Musela jsem dát druhé kolo a udělat další kávu.

Didi se podařilo přes línou wifinu potvrdit svůj let, ale vypadalo to, že já tam budu muset zůstat, ale asi by mi to ani nevadilo :-) Objednaly jsme si našeho oblíbeného dopravce z motelu na letiště, abychom měly všechno zařízené a vyrazily jsme na slavnou ulici.

Sláva nesláva, hlad je hlad, v prvním a našem už oblíbeném bistru jsme si daly pořádnou snídani a tady fungoval signál dokonale. Za minutu jsem i já měla jistotu, že se dostanu domů :-)

Bulvár je vlastně dlouhá ulice, na zemi jsou různé hvězdy hvězd včetně fiktivních postav a každý, kdo chce hvězdu na chodníku slávy mít, musí zaplatit 25 000 dolarů a pak se "technické služby" o ten chodník a hvězdy starají. Četla jsem o zašlé slávě Hollywoodu a tady to bylo znát. Některé části chodníku nejsou po opravě úplně dokonale opravené, některé hvězdy jsou zlámané ... ale ten pocit, že tam jste je stále skvělý :-)

Velká výprava do Ameriky XIV.

Jak udělat z prdu kuličku :-) Ten den jsme "jenom" nakupovaly... co o tom chcete více napsat... musíme to trochu rozvinout... mám z toho dne asi 8 fotek a ty všechny použiju :-)

Už jsme v té Americe zažily kde co a stále byly dvě věci, které jsme ještě nutně potřebovaly zažít. Než jsme tam odjely, tak naše představa byla tato: Ladně vplout do bistra, kde obsluhuje paní servírka s čelenkou v růžovém oblečku alá šedesátá a otáčí se mezi stoly s velkou konvicí voňavé kávy a dolévá hostům. Na tuto představu jsme se upnuly a nehodlaly jsme se jí vzdát :-) Asi moc koukáme na filmy a děláme si nesmyslné představy, ale podobné bistro jsme bohužel nenašly. A taky jsme nenašly tu kávu :-)

Druhá věc bylo šopování. Sem tam jsme si něco pokoupily, ale chtěly jsme se podívat do nějakého pořádného nákupního centra. Jsme jen ženy ... :-)

Takže to bylo tak ... Los Angeles je obrovské město a není v silách scrapturistek vidět všechno. Pokud se v San Franciscu nebo v Praze projedete autobusem Hop on hop off v jednom okruhu, tak tady musíte těch okruhů absolvovat pět a město je velká placka, takže se i špatně orientuje a pokud se úplně náhodou ocitnete uprostřed velkoměsta (což se nám může stát maximálně jednou za 100 let), tak nemáte žádný záchytný bod, jak se zorientovat. Přečetly jsme si různé cestopisné články, co je dobré v LA vidět a nebylo moc míst, která by nás až tak oslovila. Ta šílená vzdálenost kamkoli se dostat byla prostě odrazující. Okukovat domy slavných nebo smočit palec v oceánu, to by byl samozřejmě zážitek, ale nestihly bychom to, protože to byl náš už poslední celý den v USA.

Didi se ráno ponořila do internetového světa, zkoumala, hledala a pak vítězoslavně zvolala JDEME na to. Tak jdeme... tam nikam nedojdete, musíte tam dojet :-) a vyrazily jsme.

Vyfotila jsem nejdříve dům, který byl proti hotelu - bydlely jsme v pátém patře a pak náš motel. Taková sladěná čtvrť.

 

Velká výprava do Ameriky XIII.

Ptáte se, jak si to všechno pamatuju... všechny prožitky a příhody se s fotkami znovu vynoří a ještě nejsem v takovém věku, abych si už nic nepamatovala, i když moje krátkodobá paměť je někdy bídná. Sundám brýle, odložím brýle a v pěti případech z pěti je hledám a nenacházím. Jediné co vím, že nebudou na mé hlavě, protože brýle nejsou čelenka, že :-)

Tak abych jen tak neplkala a vrátila se k tomu, co vás zajímá... z hororového domu jsme pokračovali s naší průvodkyní Mary na procházku různými uličkami, přecházely jsme z jednoho "architektonického stylu" do druhého - všechno to byly dekorace a kulisy k filmům, ale nerozeznali byste je od pravých domů. Většinou jsou využívané jako zázemí pro personál i turisty.

Velká výprava do Ameriky XII.

Milí čtenáři, tohle si snad ani nečtěte. Když jsem si připravovala fotky, tak i když nejsem závistivá, tak jsem si sama sobě záviděla, že jsem tam byla :-) Pokud se někdy chystáte do Universal Studios, tak si to nečtěte, nebyli byste pak překvapení, ale pokud to v nejbližší době nemáte v plánu .... :-)

Před odjezdem do USA jsme řešily, jestli v Los Angeles navštívíme Warner Bros filmová studia nebo Universal Studios. Moc na filmy nekoukám, ale říkala jsem si, že přece jen bych raději viděla něco pro dospěláky, ale Didi chtěla vidět přesný opak, tak jsem se přizpůsobila a vůbec jsem se ani na internetu nepodívala, do čeho jdu :-) Na rovinu říkám, že se mi tam ani moc nechtělo, co by mě tam asi mohlo zajímat ... a ještě VIP vstupenka, na co asi, nevím, ale když to Didi chce, tak asi ví co dělá. A hergot ona moc dobře věděla co dělá :-)) Byl to jeden z nejlepších zážitků na našich cestách!!

Probudily jsme se opět do slunečného dne, to už byla klasika a Didi si začala připravovat vstupenky. Měly jsme ty VIP a bylo tam napsáno, že by bylo dobré se několik dní předem zaregistrovat ... no tak pozdě bycha honiti, byly to asi dvě hodiny předem, ale už to znáte, tady to funguje, Didi zavolala a vše klaplo na první dobrou :-) Byli na nás připravení.

První hvězda, kterou jsme si cestou k metru vyfotily za denního světla. Ty hvězdy se střídají, jednou je otočená směrem k vám a jednou směrem od vás. To proto, že po chodníku chodíte tam a zpátky. Všimněte si, že na chodníku není ani noha, kromě té naší :-) Tady to žije jen v noci.

Velká výprava do Ameriky XI.

Ještě stále nekončíme s naší cestou, proto ani nemůže skončit mé vyprávění. Tak se hezky posaďte, milé děti, a čtěte ...

V San Franciscu je tolik věcí k vidění, že bychom to za jeden den nemohly stihnout, proto jsme si naplánovaly ještě půl den před odletem do Los Angeles.

Náš městský pas byl přímo nacpaný různými možnostmi jak poznat SF, že jsem si řekly, že musíme brzy vstávat a nejpozději v osm opustit hotel s tím, že budeme mít zabaleno. Činnost balení nám už nedělala žádný problém, byla to trochu kočovná dovolená, proto nám to šlo šup šup raz dva... tři.

Snídaně byla klasická emerická, tousty, šunka, sýr, muffiny, káva, džus a jiné dobroty a mnohem zajímavější než to jídlo byla tentokrát naše spolupřísedící. Starší paní, která se ve svém volném důchodcovském čase věnuje cestování. No není to krásné? To je můj cíl. Až nebudu muset chodit do práce, budu chtít cestovat. Paní byla hodně kamarádská, všechno jsme se o ní dozvěděly. Mimo jiné nás pozvala na Honolulu, až někdy pojedeme kolem, můžeme se ubytovat :-) A to se vyplatí :-) Ale víte jak, člověk nikdy neví, kam ho vítr zanese.

Tak znovu... bylo osm hodin ráno, vyrazily jsme na tramvaj, abychom se mohly svézt tramvají. To vysvětlím :-) Potřebovaly jsme se dostat na místo, odkud jezdí cable car, ta slavná a úžasná tramvaj do kopce.

Dojely jsme na místo, odkud tramvaj vyjížděla a využily jsme prázdný vůz, abychom se vyfotily. Bohužel nemám tu nejlepší fotku s Didi, to se mi v záchvatu smíchu nepovedlo. Ta tyč, které se držím je pro šikovné pasažéry, kteří by možná dokázali naskočit za jízdy a za tu tyč se přidržet. Didi to asi viděla ve filmu :-) Rozběhla se, ladně naskočila a kolem té tyče se obtočila jako pooldance tanečnice, ale taková, která prožila noc na bujaré párty. No jako z komedie :-) Vyvarovala jsem se podobných rychlých pohybů a normáááálně jsem si zapózovala :-) Ale třeba tam měli městskou kameru a Didi pokus natočili ...

Můj dům - můj hrad

Mému pracovnímu koutku je hrad i dům svou velikostí velmi vzdálený. Ne že by se mi nelíbila veliká světlá místnost, kde bych měla prostor pro všechny své poklady na tvoření, ale v našem bytě zase tolik místa není, abych si mohla zabrat celý pokoj. Před pěti lety jsme si přestavěli obývací pokoj a nenááápadně jsem do nových budovatelských plánů propašovala svůj pracovní koutek. Využila jsem oblíbenou IKEA sestavu, která je pro mé účely plně vyhovující a pomocí knihovny Expedit jsem si vyměřila malý ale šikovný a hlavně můj rohový koutek.

Velká výprava do Ameriky X.

Dnešní cestovací blog je desátý - jubilejní :-) Ale ještě stále nekončíme...

Krásný slunečný den v San Franciscu jsme si užily do poslední minuty. Jsem tak pozitivně naladěná, že bych asi ani nemohla napsat, že jsme si něco neužily, i kdyby to byla pravda :-) Ale všechno bylo prostě zalité sluncem.

Koupily jsme si městský pas samozřejmě za výhodnou cenu - to je trošku sport, protože když chcete, tak vždy nějaký ten kupón nebo slevu najdete. Takové informační středisko je přesně to místo, kde se to kupónovými knížečkami jen hemží. Byly tam slevy na vše možné a také na oblíbené koblížky. Ke každému počtu nakoupených smažených dobrot byla jedna káva zdarma. Nejsme troškařky (všimli jste si, jak ta krásná čeština nadržuje chlapům a jsou jen troškaři? Pche!), vybraly jsme si ten největší kýýýbl plný čerstvě usmažených díratých koblížků, které jsme si pocukrovaly, sedly jsme si na sluníčko a udělaly jsme si siestu.

Kávička byla dobrá, emerická, ale já mám blbý zvyk, že musím mít úplně plný hrnek, kelímek, kýbl, prostě jakoukoli nádobu, do které si kávu dělám, doplňuji mlékem, ale až úplně po okraj. Nechápu, že se někdo ochudí o ten jeden hlt a má kafe do poloplna. Jsem se sama pozorovala, jak si to kafe dám vždy plné, takže ten hrneček ani neodnesu a musím se k tomu hrnku na stole sklonit, upít a pak teprve odnést, abych to nevylila. Ale i kdybyste mě zabili, udělám to znovu :-))) Proč to píšu ... asi nebylo kafe, které bych si nevylila :-)) Sakra, zvyk je železná košile.

Velká výprava do Ameriky IX.

Než se začtete do dalšího vyprávění, chtěla bych vám poděkovat za kladné ohlasy, za to že si blog čtete, že se těšíte na další pokračování ... to je pak radost psát! Znovu si tu cestu prožívám a pořád mě to baví a asi jsem divná - jako kdo není :-) ale když si vytvořím třeba album nebo scrapstránku, tak se k ní ráda vracím a prohlížím si to a to samé mám u blogu. Jsem si to už i jednou sama sobě přečetla :-)) No, trochu to tady smrdí, asi to bude samochvála, takže hurá do psaní, třeba vám nějaké ty kecy v peci zvednou náladu... nebo mandle :-)

Ráno jsme se v San Franciscu probudily dříve než na zazvonění budíku, ale vlastně ten budík byl jen taková jistota, jak jsme se těšily na nové zážitky, tak jsme se vždy probudily dříve. Měly jsme v našem zájezdním hostinci i snídani, proto jsme se v klídku připravily na cestování, zabukovaly jsme si lodní lístky na cestu na Alcatraz, doporučuje se rezervace až tři měsíce dopředu, o loď je zájem a nemusí být dostatek místa a pokud se nezúčastníte, lístky propadají bez náhrady - bylo 8:00, proto se nám 10:00 zdálo jako prima akorát čas na výlet. Pohoda. Snídaně byla typicky emerická, sladké housky, šunka, sýr a tentokrát i takové studené borůvkové vafle - to je asi nejbližší možný popis. Bylo to zajímavé :-) K tomu samozřejmě spousta jiných dobrot. V tomto hotýlku se nám moc líbilo, že hosté jsou doslova ze všech koutů zeměkoule. Poslechly jsme si u snídaně francouštinu :-)

Didi jako žena činu si zjistila, že vedle v místnosti je počítač a tiskárna a vytiskla si zabukované lístky. Stálo na nich, že tyto lístky se nedají přesunout na jiný čas, že pokud nestihneme, propadnou. Kdo by nestíhal. Pohoda. Bylo krásně, tento den se jen tak v San Franciscu nevidí. Celoroční teplota je 15 - 20 stupňů (proč to nemůže být u nás?? Ani vedro ani zima!) Asi 10 dnů v roce se stane zázrak a je letních 25 stupňů ... protože jsme cestu plánovaly do posledního detailu a je jasné, že lze poručit větru i dešti, tento krásný den bylo 25 stupňů!!!! Uáááá. Pohoda.

Cestu do přístavu jsme už měly natrénovanou, lehkým krokem s plným žaludkem a nejvýbornější náladou jsme se vydaly za dobrodružstvím. Pohoda. Čekaly jsme na zastávce na úžasnou historickou tramvaj .... a tramvaj nikde. No tak ještě pořád pohoda. Čekáme a nic... nakonec jsme se dočkaly, ale bylo jasné, že to bude na knap. Jedem a tramvaj se zastavila. Oprava vozovky v dopravní špičce. To už nebyla pohoda! Nebudu vás napínat, dorazily jsme v 10:05 do přístavu a loď už mizela v dálce. Smířily jsme se pomalu s tím, že naše jízdenky propadly, ale nedalo mi to a šla jsem se zeptat ženy, která obsluhovala vchod k lodi. Dokonce jsme si vzpomněla, jak se řekne dopravní zácpa, a že teda naše loď už odfrčela (no jo no, tak tohle jsem neřekla anglicky, ale paní pochopila :-) ). Řekla of course, můžete jet příští lodí. Traffic jam? To se stává, ou key :-)

A pak že to tady nefungujéééé!!!

Mělo to tu velkou výhodu, že nám vyměnili pravé ořechové vstupenky, které se do deníčku budou hodit více, než ty vytištěné z tiskárny.

Velká výprava do Ameriky VIII.

Tento díl bude kratší, proto nebudete muset moc prohlížet ani číst. No ale já se vždycky vykecávám, takže je to asi jen planý slib :-) Zpětně dopisuji, že se mi to vymklo z ruky ...

Naše cesta byla dobrodružná ... no vlastně ona nebyla skoro vůbec dobrodružná, protože vše co nám cestovní kancelář PrettyTravels s.r.o. naplánovala, tak to klapalo jak hodinky, takže o nějakém velkém dobrodružství nemůže být řeč, maximálně byl dobrodružný pobyt ve vězení ... :-)) Nene, o tom dnes řeč nebude, to si nechám na příště :-)

Tak znovu ... po našem nočním hazardu, kdy jsem prohrála jeden dolar a Didi mi to prozradit nechtěla, kolika papírky v hodnotě 1 dolar nakrmila nenasytnou mašinu zvanou hrací automat, jsme se probudily do slunečného rána. Na to jsme si už zvykly, takže nás to nepřekvapilo. Byl čas zabalit si 5 švestek a popojet dál po vlastech amerických. Poslední hazardní foto.