Ponikelská pouť

Na Ponikelské pouti, která se koná vždy na konci července, jsem nikdy nebyla. Letos přišla nabídka účasti na jarmarku, který byl součástí pouti. Dohodly jsme se s Olinkou Helge, že nám na prodej stačí jeden stánek dohromady, že si to užijeme, popovídáme si a bude to fajn den. Fajn to tedy bylo, i když Oli vyznává styl prodeje, který měl hostinský od Cimrmana, který měl Hospodu na mýtince v hlubokém lese, protože jinde mu tam lezli lidi :-) Olince je vlastně líto svoje krásné a perfektně zpracované výrobky prodat, proto se je víceméně prodat nesnaží :-)

Užili jsme si to jinak! Přišel za námi pan Krakonoš, přinesl nám podepsanou fotografii a dřevěný knoflík a byl ochotný se s námi vyfotit. Na fotce trochu vypadám, že už bych potřebovala navštívit místnost, kam i císařpán chodil sám, ale kupodivu to tak nebylo :-)

Challenge červen 2012

Challenge na scrapbook.cz na červen 2012 vyhlašovala BARTA a podmínky byly dvě a to něco červeného a něco ručně vyrobeného.

Ručně jsem na stránce vyrobila borduru. Motýlkovou ozdobnou borduru jsme otočila lícem na stránku a otupovala jsem vzor Distress Inky. Tím pádem můžu borduru ještě někdy použít :-) Domalovala jsem motýlky červenou fixou.

Fotky, které máme z dávných dob jsou prostě nescrapovatelné, proto si někdy fotku vystřihnu, aby to pozadí nerušilo. Na fotce má Verunka rok, to už je tak dávno, že to ani pravda není :-)

Narozeninové album

Nevím, jak to ten můj mladší bráška dělá, ale už slavil 40! Že by to tak uteklo? To snad ani není možné :-)

Jakýpak dárek bych asi mohla vymyslet, když je scrapbook mou nejoblíbenější zábavou? No to by asi nikdo neuhádl.... samozřejmě jsem se rozhodla pro album. Protože naše rodiny se mají rády, vytvořila jsem takové rodinné památeční album, kde se objevili všichni nejbližší. Tvořila jsem postupně asi půl roku, jak byl zrovna čas a podle toho, jaká technika mě právě zaujala a co mě bavilo, takže zdánlivě to vypadá jako každý pes jiná ves, nejsou tam kromě fotek žádné spojující prvky ve smyslu stejných papíru, doplňků, ale to se mi na tomto dvacetistránkovém albu líbí :-) Některé stránky nechám pouze očím naší rodiny, ale ty publikovatelné jsou tady :-)

Kukačky u Kukače

Rok se s rokem sešel a Petra Tapeva se odvážně rozhodla uspořádat druhé setkání hoplk. Proč odvážně? My jsme se tak těšily, že jsme se tam nahrnuly jako velká voda a užívaly jsme si to všechno od začátku až do konce :-) Naštěstí je rybník Kukač mezi polem a lesem, poměrně daleko od civilizace, protože některé naše hovory byly více než hlasité a smích se nesl přes vodu do dáli, ale naštěstí to tvorům okoložijícím nevadilo. Aspoň teda nic neříkali :-) Protože už to nejdůležitější bylo napsáno například u Didi na blogu, přidám něco málo, co jinde možná neuvidíte. Jsou to ti tvorové, kteří s tichým údivem sledovali naše hoplkání. Zároveň můžete kouknout, jak krásně u Kukače je ....

Jsem praktická žena? :-)

Jsem i nejsem... ve většině případů ano, ale tentokrát nebudu psát o své praktičnosti ale o Praktické ženě - s velkým Pé zkráceně Praženě :-) Kupovala ji už moje maminka, takže z návštěvy stánku s novinami a časopisy jsme si pravidelně odnášely podpultovky jako Burda v ruštině, Pramo, Praktická žena, Dorka, Květy, Rybář a Sedmička pionýrů. Příležitostně jsme to doma prokládali 100 + 1, ABC a Čtyřlístkem :-)

Sem tam si i dnes koupím Praktickou ženu a poslední číslo jsem si koupila záměrně, protože jsem tam poslala svůj mořský blok, který jsem vytvořila na téma Voda a od kamarádky, která má předplatné, jsem se dozvěděla, že můj blok je v časopise. Děkuji redakci za výběr, potěšilo mě to!!!!

Byl to tenhle blok

Plavili jsme se po Vltavě

Nevím, kde si všechny slevomaty sehnaly naše adresy, ale určitě i vám chodí nabídky slev. Většinou se na to ani nedívám a rovnou smažu, ale někdy ... :-) Jako například, když mě zlákala vidina nepoštípaného těla a zakoupila jsem repelentní náramky. Vše proběhlo rychle, náramky dorazily, vyndala jsem je z obálky velikosti A4 s dcerami jsme si zamluvily barvy, které chceme použít, vše jsme vrátily do obálky .... a od té doby už obálku nikdo neviděl :-)) Vyhlásila jsem i prémii za nalezení, protože nemám ráda to něco mezi nebem a zemí co neumím vyřešit. Kde jsou ty náááramky? :-) No nejsou.

Jak se člověk jednou podívá na slevy, tak nezůstane u jedné. Blížil se dlouho očekávaný prodloužený víkend, těšili jsme se na volno a na jižní Čechy a nejhezčí začátek dovolené a prázdnin by mohl být třeba .... na lodi. Našla jsem zajímavou slevičku na dvouhodinovou plavbu po Vltavě i s obědem a také s živou hudbou. Přes Prahu jsme jeli, takže nebyl problém udělat zastávku a změnit dopravní prostředek. Na začátku jsme dostali uvítací becherovku - vědět to, tak ji nechci, dávné vzpomínky na tento nápoj jsou stále živé :-) Usadili jsme se na palubě a čekali jsme na tu živou hudbu. Skoro jsem se dala na modlení, aby to nebyla nějaká dechovka, to by asi slečny reptaly, ale velmi mile nás překvapil harmonikář, který hrál dokonale, velmi příjemně a skvěle nám zpestřil plavbu.

Bohužel nemám fotku té "naší" lodi, ale mám aspoň jinou :-)

Album na fotky

Na co by asi jiného album mělo být :-) Tohle album jsem udělala na přání Štěpánky, studentky, která si chce utřídit své fotky, ale scrapalbum v pravém slova smyslu, se všemi speciálními papíry v kapsách, se spoustou doplňků, to by nebylo to pravé ořechové. Stačilo album, které bude mít zdobené desky, něco málo ozdobných detailů uvnitř a se zbytkem si jistě Štěpka skvěle poradí.

Zakoupila jsem ve výtvarných potřebách album z recyklovaného papíru. Má pevné kartonové desky a vnitřní  stránky jsou také z pevného - skoro bych řekla kartonového papíru. Má to svůj půvab a tak nějak se mi to k tomu studentskému životu hodí :-) A stojí 106 Kč :-)

Na začátku loňského roku jsme se s holkami domluvily a Haczek nám na naše přání přímo v Emerice objednala kolekce ve výprodeji a i s poštovným jsme se vešly do super ceny, takže nekupte to :-)

Vybrala jsem si tenkrát krásnou kolekci od firmy Crate Paper.

Album má velikost o něco málo větší A4 naležato - 34 x 24 cm.

100 let :-)

Dostali jsme pozvání na oslavu padesátin našich kamarádů - manželského páru, takže jsme slavili rovnou stovku :-) Oslava se velmi vydařila, oslavenci připravili pro své hosty malý branný závod po Vratislavicích :-) Dostali jsme slepou mapu, kde byly označeny různé objekty, které jsme museli najít a zjistit něco z jejich historie. Bylo to skvělé a užili jsme si spoustu legrace :-)) Oslavenkyně je moje milá kamarádka, proto jsem pro ni vytvořila přání, s notovým papírem, protože její život je provázen hudbou. Dokonce jsem použila hřebíček ve tvaru kytary, který jsem si schovávala pro správnou příležitost a ta teď nastala.