čtvrtek 24. ledna 2013

Vinuté korálky a já

Několikrát jsem viděla Šárku Rooya, jak pracuje se sklem a vine nádherné korálky. Vůbec mě ale nenapadlo, že bych si to někdy vyzkoušela. Ale jak už to tak bývá, zkusit se má všechno a moje kamarádka z Liberce shodou okolností taky Šárka, se mě mezi řečí zeptala, jestli bych s ní někdy nešla na kurz vinutí korálků, protože má doma kahan, který zahálí a ona potřebuje malinko pošťouchnout, aby se do toho pustila. Tak zase proč ne :-) Dohodla jsem se se Šárkou Rooya - je velmi milá a vstřícná a nikomu kurz neodmítne, takže pokud si to chcete vyzkoušet neváhejte a přihlaste se na kurz.

Šárka vede kurz profesionálně a s ní si každý připadá, jako by to uměl odjaktěživa :-) Teda já asi až po desátém korálku, protože jsem to na rozdíl od holek nikdy neměla v ruce, ale moc se mi to líbilo. Neděle, klídek, pohoda.... to pak jde samo.



Na vinutí potřebujete kvalitní skleněné tyčky, kterých je samozřejmě velké množství druhů a barev, plamen a taky ochranné brýle, aby se vám lépe do toho plamene koukalo. Jak vidíte Šarce ty brýle vyloženě sluší na rozdíl ode mě, ale zase šlo o bezpečnost, tak jsem to tak neřešila :-))



Tavily jsme sklo jedna radost! Dostanete kovovou tyčku, která se namočí do kaolinu, tu držíte v jedné ruce, druhou rukou tavíte skleněnou tyčinku, která když je dobře roztavená a sklo teče, tak se natáčí na tyčku a musíte stále točit, protože gravitace udělá z kuličky ovál, popřípadě šišoid. Když se zdá, že je práce hotová, počká se chvíli, až sklo zchladne na cca 480 stupňů - to nepoznám, to si jen myslím, že už je správná teplota (Šárka radí, takže se opravdu není čeho bát) a tyčka i s korálkem se strčí do perlitu - do kamínků, aby vychladla. Tím pádem nevíte, co z toho vznikne :-) Pokud je to horké, může se korálek zdeformovat, takže trefit tu správnou teplotu je důležité. 
Když to někdo umí jako Šárka Rooya, pak je výsledek dokonalý - něco málo ukázek z její tvorby.




Udělaly jsme si každá několik jednobarevných korálků a pustily jsme se do něčeho složitějšího. Začaly jsme sklo míchat. Omlouvám se paní učitelce, ale nepamatuji si všechny ty odborné názvy, co že všechno jsme to dělaly a zkoušely, ale když jsme odcházely, tak jsme nevěděly, jak to naše tvoření dopadlo, protože korálky chladly a Šárka nám je pak poslala poštou.

Musím říct, že jsem byla hodně překvapená, protože se mi všechny korálky povedly - jsou kulaté - to opravdu není jednoduché :-) a ten největší trojbarevný korálek se mi líbí moc, i když původně měl samozřejmě vypadat jinak, ale říkejme tomu "záměr autora" :-)
Tady jsou ty moje poklady.




Určitě si to někdy vyzkoušejte, je to moc zajímavé a se skvělou učitelkou prožijete příjemný čas!
Vinutí zdar! :-)

Tvoření je radost!

9 komentářů:

  1. Irčo, super počin!.... Irenka, všestranná to žena!:o)))

    OdpovědětVymazat
  2. Tak tohle je parada... wow...smekam

    OdpovědětVymazat
  3. Nádhera!!!!!! Jsi neuvěřitelná!!!

    OdpovědětVymazat
  4. Neskutečný, Irenko já tě chci domů! :D ale to je TAKOVÁ nádhera, možná se na starý kolena zaměřím místo papíru na sklo!

    OdpovědětVymazat
  5. Ty umíš překvapit...vinutky se ti povedly. Já se chystám na nějaký kurz už tři roky a stále nemám čas. Zatím jsem ve fázi sledování :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Je to zajímavé, co sklo umí, je to taková křehká práce, doporučuji vyzkoušet!

    OdpovědětVymazat
  7. Máš to moc hezký! Vidíš, já to mám pod nosem, Martě jsem koukala pod ruce x-krát a ještě jsem se neodhodlala za to sednout...

    OdpovědětVymazat
  8. No vida, povedený poklady! ;)

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...