Project life mě oslovil už dávno. Tehdy jsem někde narazila na Project 365 a moc se mi líbilo zaznamenávání denních událostí, které jsou běžné a všechny se po nějaké době zapomenou a projekt je má připomínat. Každodenní psaní jsem vzdala už v pubertě, kdy jsem ani neměla deník, kam bych si zapisovala tajnosti (deník se píše proto, že se tajně doufá, že si to někdo přečte, ale já jsem nechtěla, aby byl čtený, proto jsem jej vůbec nenapsala :-)) ). Líbilo se mi i týdenní zapisování a sledování všedností, ale ani to není pro mě to pravé ořechové, takže můj Project life bude o událostech a nebude řešit, kdy se ty události staly, jestli to je týden po týdnu nebo až po měsíci. To je na tomto projektu skvělé, že má mnoho variant a také mnoho velikostí alb, takže na své si přijde opravdu každý.
Mně se vždy líbily velké stránky, proto jsem se rozhodla pro formát třicítkových kapes různědělených, abych využila množství materiálu, který mám :-)
Začala jsem albem, vybrala jsem si červené - moje oblíbená barva - od Becky Higgins. Nastřádala jsem už spoustu materiálu, takže byl čas začít. Didi začala svůj projekt poctivě a
zpracovává každý týden a pokud navštívíte její blog, bude to pro vás velmi inspirativní včetně spousty rad, jak začít, jaké používat programy pro úpravy fotek a spoustu dalších důležitých informací. Samozřejmě se obejdete i bez nich, takový projekt není nic světoborného, co by každý nezvládl. Ale pokud tomu chcete dát nějakou štábní kulturu, je dobré nakouknout.
Vždy jsem si myslela, že je to projekt vhodný především pro rodiny s malými dětmi, kde se toho pořád hodně děje, ale je to omyl. Tento projekt je vhodný pro každého a je zajímavé, že se dostanete při myšlenkách na projekt do různých situací, které by vás možná minuly. Někdy si ty situace i cíleně vybíráte a to je taky pozitivní, protože máte mnohem více zážitků. Pro zajímavost - fotila jsem se ve velorexu, s hadem, v prázdném kině, na několika výletech, dokonce jsem včera cvrnkala kuličky :-)) Samozřejmě to nedělám všechno kvůli projektu, ale proto že se prostě potřebujeme bavit a všední chvíle přeměnit na nevšední.
Tato dvoustrana je věnována naší dovolené ve Španělsku, kam jsme s Verunkou vyrazily. Měly jsme týden času, neměly jsme pas, takže jen do EU a chtěly jsme k moři. Tak jsme navštívily cestovku a jely jsme :-) Jak je to jednoduché!